Brány podniků opouštějí pracovníci společností s dlouholetou tradicí – Kazeto, Meopta-optika, Přerovské strojírny, ale stavy zaměstnanců řídnou i ve firmě Multidisplay v Hranicích.

Váš názor nás zajímá! Hlasovat můžete v pravém sloupci nebo vyjádřete svůj názor v diskuzi pod článkem

Kdy se krize zastaví, si netroufají odhadnout analytici z úřadu práce ani šéfové společností.

Práci mi nikdo nevrátí, naříká paní Milena

„Je to pro mě rána. Jsem v předdůchodovém věku a mám velké obavy, že už mě nikde nevezmou. Dostala jsem sice odstupné, ale co je mi to platné. Práci mi nikdo nevrátí,“ řekla padesátiletá pracovnice z firmy Kazeto.

Strach o své další profesní uplatnění má ale i mladý muž z Přerovska, který se dohodl na odchodu se svým zaměstnavatelem – hranickou společností Multidisplay. „Nabídli mi, že když podepíšu dohodu o rozvázání pracovního poměru, dají mi odstupné ve výši pěti platů. Tak jsem na to kývl. Ti, kteří to nepodepsali, dostanou oficiálně výpověď koncem měsíce. Budou ještě dva měsíce na šedesáti procentech platu, a pak odejdou s odstupným ve výši trojnásobku platu,“ vylíčil bývalý zaměstnanec.

Podle něj přistoupila na dohodu o ukončení pracovního poměru asi třetina lidí. „Jsem teď evidován na pracovním úřadě, ale budu se snažit rychle si něco najít,“ dodal.

Zástupci společnosti Multidisplay se včera Deníku k situaci nevyjádřili. „Nedaří se nám prodávat a vyrábíme méně,“ vysvětlil už dříve mediální zástupce Vladimír Bystrov ze společnosti CTP Invest, která je vlastníkem areálu firmy. Společnost se ještě v lednu snažila o své zachování a získání nových zakázek.

Kazeto propustí dalších sto lidí

Asi nejvíce zasáhla krize známého výrobce lepenkových kufrů v Přerově – firmu Kazeto. V prosinci dostalo výpověď 29 lidí, v lednu na 77 a další stovku čeká odchod v únoru. „Rozdali jsme výpovědi, protože situace na trhu není nijak příznivá. Děláme všechno pro to, abychom odvrátili nejhorší. Krach, doufám, nehrozí,“ reagoval ředitel společnosti Kazeto Libor Budík na neověřené zprávy o tom, že se firma potápí.

Podle něj učinila společnost různá opatření, aby znovu nastartovala růst. „Snažíme se naplnit zakázky a část výroby převádíme do Srbska kvůli snížení nákladů. Není to sice řešení pro naše pracovníky, ale je to řešení pro zachování firmy,“ konstatoval Budík. Aby společnost krizi ustála, snaží se získávat i nové zákazníky. „Věříme, že tuto nejistotu nakonec překleneme,“ podotkl Budík, podle něhož dává nyní firma práci zhruba osmi stovkám lidí.

Meopta – čtyřdenní pracovní týden až do května

O práci přišly v novém roce i desítky zaměstnanců přerovské firmy Meopta Optika. Už loni jejich počet klesl o zhruba 200 lidí – na 2300 zaměstnanců. Část z nich dostala výpověď, další místa, uvolněná například odchodem do důchodů, už firma neobnovila.

„V lednu jsme snížili stavy asi o pětačtyřicet lidí. Šlo ale spíše o plánované a přirozené odchody,“ shrnul ředitel Meopty – optiky Vítězslav Moťka. Vedení firmy už před časem přistoupilo k několika úsporným opatřením. Tím zásadním je, že zhruba dvě třetiny zaměstnanců docházejí do práce pouze čtyři dny v týdnu.

Tento režim bude podle vývoje situace platit až do května. „Důvodem je, že naše zakázky mají propad. Týká se to hlavně oblasti polovodičového průmyslu, ale i projekční techniky,“ vysvětlil ředitel. Vedení firmy ale k žádnému hromadnému propouštění nehodlá přistoupit.

„Propouštění nechceme plánovat, ale jsme nuceni na základě výrobního plánu pružně reagovat. Platí, že chceme firmu udržet s nejméně dvěma tisíci zaměstnanců,“ ujistil Moťka.

PSP Engineering: Snižujeme stavy

Krize na světových trzích se zatím okrajově dotkla i dalšího velkého zaměstnavatele ve městě – společnost PSP Engineering. Problémy ale nejsou tak vážné jako jinde.

„Snižujeme zejména stav leasingového personálu a neprodlužujeme dál s vybranými zaměstnanci smlouvy na dobu určitou. Průběžně dochází i k přirozenému mírnému poklesu pracovních míst, protože někteří lidé odcházejí do důchodu. Danou situaci využíváme k hledání interních rezerv,“ popsal situaci ve společnosti personální ředitel Jaroslav Zatloukal. Během ledna a února podle něj odešlo z firmy na pět desítek zaměstnanců.

S výraznými problémy se zatím nepotýká přerovská chemička. „Určitý pokles zakázek sice máme, ale není to tak dramatické, protože jsme se přeorientovali na jiné odběratelské sektory,“ zhodnotil ředitel Prechezy Karel Šimeček.

Podle jeho slov se úsporná opatření v podniku realizují tím, že vedení už neobnovuje místa po zaměstnancích, kteří nastupují do důchodu. „Tímto způsobem jsme loni snížili stavy zhruba o 3 procenta a letos to bude asi o 5 procent,“ vyčíslil ředitel.

Krize se nevyhnula ani potravinářským firmám v regionu, které ještě donedávna odolávaly negativnímu trendu. K úsporným opatřením přistoupil letos přerovský pivovar Zubr. Podnik ale nemusel sáhnout k razantnímu propouštění. „Úspory realizujeme už od čtvrtého kvartálu minulého roku. Několik zaměstnanců sice odešlo, ale jednalo se hlavně o plánované odchody přirozenou cestou. Uvolněná místa jsme už pak neřešili náhradami,“ zmínil se ředitel pivovaru Zubr Pavel Svoboda.

Krize u lidí vyvolává existenční obavy

Současná nejistá situace na trhu práce vyvolává u lidí existenční obavy, což potvrzují pracovníci Psychosociálního centra v Přerově. „Setkáváme se často s tím, že lidé trpí úzkostí v souvislosti s krizí, o které se v poslední době často hovoří. Mnozí pacienti, kteří k nám docházejí, jsou nervózní a mají obavy o svou další budoucnost. Depresí ale zatím výrazně nepřibylo,“ uvedl primář Psychosociálního centra v Přerově Juraj Rektor.

Nejhorší je situace na Šumpersku a Jesenicku

Přerovský region je podle statistik úřadu práce se svou devítiprocentní nezaměstnaností v rámci Olomouckého kraje na třetím místě. Vyšší počet lidí bez práce je už jen na Jesenicku a Šumpersku.

„Propouštění zasáhlo nejvíce strojírenské odvětví a firmy, které jsou nějakým způsobem napojeny na automobilový průmysl. V našem okrese se krize dotkla ale i Meopty, která má široké portfolio výrobků. Ta zaznamenala snížení poptávky ze strany zahraničních odběratelů,“ řekl Jaroslav Karlík z přerovského úřadu práce.

S nezaměstnaností už na tom byl ale region v minulosti i hůře – před šesti lety bylo bez práce na 13 procent lidí.

Petra Poláková-Uvírová, Dagmar Rozkošná