Jak jsou několik kilometrů dlouhé bariéry nebezpečné, o tom se mohli lidé na Přerovsku přesvědčit loni v únoru, kdy užasle sledovali, jak se Bečvou valí ledový masiv. Podle odborníků největší za posledních třicet let.

Pracovníci Povodí Moravy zahájí těžbu štěrkových nánosů na přelomu ledna a února na dvou místech.

Práce na úsecích o délce 400 a 250 metrů si vyžádají náklady do jednoho miliónu korun.

První úsek se nachází mezi Lipníkem a Týnem nad Bečvou, druhý pak u lipnické čistírny odpadních vod.

„Štěrkové nánosy tu při povodních jednak vychylují říční proudnici a způsobují nadměrnou erozi protějšího břehu, ale zmenšují také průtočný profil a tím zhoršují průchod ledochodů směrem ke vzniku ledových bariér," řekl generální ředitel Povodí Moravy Radim Světlík.

Podle něj už zajistilo Povodí Moravy povolení pro zásah v evropsky významné lokalitě soustavy NATURA 2000 a po celou dobu akce také odborný hydrobiologický dozor. Těžební mechanizace se bude pohybovat po nánosových lavicích, odkud bude nejlépe zasahovat do koryta řeky.

Vytěžený materiál budou pracovníci Povodí Moravy překládat a odvážet na meziskládku mimo koryto toku, a poté odvážet.

„Ve vodním toku zůstane po celou dobu akce nedotčený prostor proudnice podél protějšího břehu o šířce několika desítek metrů," doplnil ředitel závodu Horní Morava David Fína.

Pro udržení a zvýšení kapacity říčního koryta Bečvy vodohospodáři v minulých letech provedli a provádí sérii akcí. Těžili například povodněmi nanesený materiál nad oseckým jezem i pod ním, ale také pod jezem u elektrárenského mostu v Přerově či nad lávkou U Loděnice.