Podle nich stávající budova nezadržitelně chátrá a stěhování knihovny je proto akutní. Potřebám knihovny totiž objekt naprosto nevyhovuje. Budova chátrá Vedení přerovského magistrátu však stále nemá konkrétní vizi, kam knihovnu přestěhuje.

Přerovští knihovníci jsou z této skutečnosti zklamáni. Kvůli nevyhovujícím prostorám nemohou poskytovat čtenářům kvalitní zázemí, ale ani rozvíjet nové aktivity.

„Budova je pro potřeby knihovny skutečně nevyhovující. Jednak je ve špatném technickém stavu, ale také není vhodná z jiných důvodů. Schází nám zde například přednáškový sál, sociální zázemí a bezbariérový přístup pro čtenáře, a také celkově její kapacita už nestačí,“ vysvětlil Pavel Cimbálník, který je prozatímně pověřen řízením Městské knihovny v Přerově.

Podle slov pracovníků knihovny je havarijní stav objektu znát na první pohled. Na omítkách lze v několika místnostech spatřit praskliny, do skladu zatéká a kvalitní zázemí zde postrádají nejen čtenáři, ale také zaměstnanci.

„Bylo by zapotřebí vyměnit okna a také podlahovou krytinu, ale neusilujeme o to, protože nám to připadá nehospodárné, když se stále hovoří o stěhování,“ vysvětlila zástupkyně ředitele Ludmila Hanychová.

Budova požadavkům knihovny nevyhovuje, protože objekt původně sloužil jako rodinná vila továrníka Přikryla. Knihovna tam byla přemístěna v roce 1957. „Potýkáme se se stísněnými prostorami, kvůli kterým musíme mít dětské oddělení i depozitní sklad umístěny v jiných budovách, což je velmi nepraktické,“ upřesnil současný šéf Městské knihovny v Přerově. Jeho slova potvrzuje také pracovnice dětského oddělení.

„Hlavní nevýhoda půjčovny pro děti, která se nachází mimo hlavní budovu knihovny, spočívá v tom, že naši malí čtenáři rostou, a tím, že nemají úzký kontakt s půjčovnou pro dospělé, může se jejich vztah ke knihovně vytratit. Potom nás samozřejmě trápí velmi stísněné prostory a nevyhovující vstup, kdy naši čtenáři musí zdolat prudké schodiště, než k námdo prvního patra vyjdou,“ řekla Jitka Štiborová, pracovnice půjčovny pro děti, která se nachází v Palackého ulici.

Kromě ní provozuje knihovna v Přerově v současné době ještě další tři pobočky - v ulicích Trávník, Velká Dlažka a v Předmostí. „Poslední tři jmenované pobočky bychom chtěli zachovat i v případě stěhování hlavního zázemí městské knihovny z Žerotínova náměstí,“ doplnil Cimbálník.

Město zvažuje dvě varianty Město už má připravenou koncepci na využití uvolněných budov v Přerově. V té se sice se stěhováním knihovny počítá, ale bez konkrétnějších podob. „Stále zvažujeme dvě možnosti – buď to bude do objektu bývalého Chemoprojektu, nebo do někdejší armádní budovy v Čechově ulici,“ informoval už před časem náměstek přerovského primátora Josef Kulíšek.

Knihovníci se však přiklánějí k druhé variantě. „Pro účely knihovny by mnohem víc vyhovoval objekt v Čechově ulici. Už proto, že se nachází v centru města, leží na hlavní trase k nádraží, v jeho blízkosti jsou dvě autobusové zastávky a navíc jsou zde poblíž i dvě velká parkoviště. V této budově bychom mohli konečně rozvíjet nové služby, které nemůžeme rozjet z kapacitních důvodů ve stávající budově,“ vysvětlil Pavel Cimbálník.

Loni využilo služeb knihovny ve všech jejích pobočkách více než 7200 čtenářů. Její pracovníci vzpomněli, že v příštím roce oslaví toto zařízení devadesát let od svého vzniku.

„Kdybychom získali nové prostory, byl by to velmi krásný dárek k tomuto významnému jubileu,“ poznamenal závěrem Pavel Cimbálník.

PŘEČTĚTE SI DALŠÍ ZPRÁVY Z HRANICKA

Moje HranickoSportKulturaPodnikáníČerná kronika