NEKROLOG

Takřka na konci školního roku 2006/2007, v době, kdy maturanti středních škol obhajují před komisí své studiem nabyté znalosti, dostáváme smutnou zprávu, že nás neočekávaně opustil náš kolega, profesor Střední lesnické školy v Hranicích – Dr. Ing. Rudolf Novák.

Zemřel na náhlou srdeční příhodu dne 30. května 2007. V tu chvíli probíhající maturitní zkoušky se zahalily do hávu smutku a bolestného překvapení. V Dr. Novákovi odešla osobnost, která na pedagogickém poli poctivě, přísně avšak spravedlivě vychovala a vzdělala několik generací nových lesníků.

Snažil se jim vštípit zásady odpovědného a trvale udržitelného hospodaření v našich lesích. Byl odborníkem věnujícím svůj um a zálibu české myslivosti. Byl známým a činným funkcionářem nejen ve vrcholných mysliveckých orgánech České republiky, ale i sjednocující se Evropy.

Vedl redakční radu celorepublikového časopisu Myslivost. Velmi často publikoval odborné články a statě. Působil jako člen poradního sboru ministra zemědělství ČR pro otázky myslivosti.

Ve škole organizoval odborné zkoušky mysliveckých hospodářů. Byl odpovědným lektorem i náročným zkoušejícím, dbajícím na pedagogický takt a etiku. Byl také soudním znalcem v oblasti lesnické ekonomiky a bezpečnosti práce.

Občané Hranic si Dr. Rudolfa Nováka spojují s výkonem jeho funkce starosty města ve volebním období 1998 až 2002. Historie jistě ukáže, jak významné bylo toto jeho působení.

Intenzivně se zde stavělo, budovalo. Přišel sem cizí kapitál. Město se stávalo často středem pozornosti občanů celého našeho státu. Mnohdy docházelo i k politickým střetům.

V demokracii je to však údělem lidí, kteří se nebojí utkat na politickém kolbišti a chtějí pracovat ve prospěch všech. Dr. Novák byl vždy levicově zaměřený. V počátcích 90. let minulého století se stal členem České strany sociálně demokratické, kde, jak sám říkával, chtěl hájit zájmy drobných pracujících.

Začátkem července by se byl dožil 59 roků.

Jeho povolání lesníka a lesnického pedagoga se mu stalo životním posláním.

Byl velmi odpovědný ke své rodině, radoval se z úspěchů svých dětí a byl pyšný na svá vnoučata.

Nejen v myslích bývalých i současných spolupracovníků, ale i svých žáků zanechává trvalou vzpomínku na vzdělaného, pracovitého a poctivého člověka.

Čest jeho památce.