Jejími autory jsou ředitel Státního okresního archivu Přerov v Henčlově Jiří Lapáček a sběratel a také přerovský zastupitel Břetislav Passinger.

Příprava knihy, jejíž obdobu žádný jiný region v Česku nemá, trvala pět let a kromě historiků či vlastivědných pracovníků se do ní mohou s chutí začíst jak pamětníci časů minulých, tak mladší lidé, kteří historickou podobu svých rodných obcí znají nanejvýš z vyprávění.

První díl Pobečví vyšel v roce 2005 a obsahuje v úvodu územní vývoj okresu, v druhém dílu se popisuje vývoj samosprávy do roku 1945.

„Podstatou tohoto projektu bylo představit obce Přerovska, Hranicka a Kojetínska na starých pohlednicích. V přerovském okrese bylo v období od roku 1850 do roku 2002 kolem sto padesáti obcí,“ říká Jiří Lapáček.

Zatímco první díl knihy odhaloval čtenářům tajemství obecních pečetí a městských znaků, druhý přináší přehled užívaných obecních razítek.

Rok 1850 si autoři nevybrali za mezní náhodně. V té době se totiž změnilo územně správní členění a vznikly samosprávy.

S tím souvisel i přechod od pečetidel k razítkům.

„Někde se stará pečetidla, určená pro otisky do vosku, začala užívat místo razítka – s barvou,“ popisuje Lapáček.

Častými motivy pečetí a později razítek bylo zemědělské náčiní.

„Radlici nebo krojidlo můžeme vidět na razítku Měrovic či Malhotic,“ ukazuje ředitel archivu.

#nahled|https://g.denik.cz/60/01/pobecvi_17123_denik-630.jpg|https://g.denik.cz/60/01/pobecvi_17123.jpg|Staré pohlednice a razítka obcí bývalého přerovského okresu představuje nová kniha autorů Jiřího Lapáčka (na snímku) a Břetislava Passingera#

Opatovice měly na razítku i muže mlátícího obilí. Zvláštností jsou „mluvící znamení“.

„Je to vodní pták lýska u obce Lýsky nebo dva zkřížené křenové kořeny u Křenovic,“ uvádí příklady Lapáček.

Křenovice jsou zajímavé i tím, že jako vůbec první vesnice na Moravě měly v roce 1496 udělené vesnické privilegium, a tedy i pečeť.

Zajímavé je například razítko Henčlova z roku 1897. Nápis Obec Hensslow na něm doprovází obraz vahadlové studny, k níž zřejmě chodili pro vodu tehdejší obyvatelé.

Nejstarší znak Přerova: dvě věže

Dvojstrana věnovaná Přerovu uvádí třiadvacet podob úředních razítek, jakými se tehdy stvrzovaly úřední listiny. Narozdíl od vesnic měla vlastní znak, od něhož se odvozovala podoba pečetidla a později i razítka.

Podoba přerovského znaku však prodělala zajímavý vývoj.

„Nejstarší známá podoba otisku z konce 15. století vyobrazuje dvě kostelní věže. Později, když Přerov přestal být městem královským a připadl Pernštejnům, objevují se ve znaku dvě věže městské a zubří hlava,“ zmiňuje Lapáček.

Krásné historické pohlednice, které jistě potěší oko milovníků starých časů, pochází ze sbírky Břetislava Passingera.

„Říkal jsem si, že je škoda sbírat pohlednice jen do šuplíku,“ popisuje, proč se pustil do tohoto projektu.

#nahled|https://g.denik.cz/60/01/pobecvi_17121_denik_flash_big.jpg|https://g.denik.cz/60/01/pobecvi_17121.jpg|Staré pohlednice a razítka obcí bývalého přerovského okresu představuje nová kniha autorů Jiřího Lapáčka (na snímku) a Břetislava Passingera#

Pohlednice až z Louisiany

Sehnat stará zobrazení vesnic je hodně obtížné a některé z pohlednic, ačkoli zachycují blízké obce, se díky Passingerovi vrátila na Přerovsko ze vzdáleného zahraničí.

„Sběratelé už o mně vědí a shánějí mi pohledy z daleka. Například z Louisiany nebo z Vladivostoku. Jsou to kousky, o kterých si troufám říci, že je nikdo jiný nemá,“ říká přerovský sběratel.

U obcí, které mají nové obecní symboly, najdou čtenáři i současnou podobu znaku a vlajky. Úvodní část knihy čtivě shrnuje i samosprávu obcí do roku 1945.

„V roce 1850 vznikly dvě správní instituce: soudní okres a politický okres. Politický okres tvořilo vždy několik soudních okresů,“ uvádí ředitel okresního archivu.

Přerov byl součástí okresu Kroměříž

Zatímco Hranice byly samostatným politickým okresem od počátku, Přerov a Kojetín tvořily až do roku 1877 součást politického okresu Kroměříž.

Toto rozdělení s menšími změnami přetrvalo až do roku 1945.

„Myslím, že každý zastupitel by měl vědět, jak samospráva fungovala. My se dnes pořád snažíme najít co nejlepší model a myslíme si, že objevujeme něco nového, ale není to tak,“ zakončil Passinger.

Knihu, jejíž vydání podpořil Olomoucký kraj, seženou lidé v Městském informačním centru v Kratochvílově ulici nebo v knihkupectví na ulici Komenského.