Rok 2010. Když rok s desítkou na konci začínal, co se Vám honilo hlavou? Měl jste nějaká očekávání?

Už delší dobu raději nic neočekávám. Vývojům událostí povětšinou nerozumím, selskému rozumu se totiž povětšinou vymykají. Naučil jsem se ale nerozčilovat se nad obecnými věcmi a brát je tak, jak leží a běží. Uklidňuji se vlastně tím, že mě nic nemůže překvapit. A to už pár let funguje

První měsíce roku byly ve znamení sněhové kalamity. Radní v Přerově na ni zareagovali podle litery chodníkového zákona tak, že se ulice rozdělily na dvě zóny – v jedné části se sníh uklízel a ve druhé ne. Jaký je váš názor na kontroverzní Kuberův zákon?

Stát ani města nemají peníze – od toho bych celou odpověď odstartoval. Nemůžeme se tedy divit, že při tak nízkém daňovém zatížení, nemáme vše „all inclusive“. „Polopenze“ je v tomto případě dle mého názoru zcela postačující…

Květen přinesl nejen Přerovanům, ale i lidem z kdysi zaplavených Troubek nad Bečvou zkázu. Stalo se tak třináct let od ničivých záplav, které zpustošily řadu obcí na Přerovsku. Co ukázaly letošní povodně? Jak je prožívali záchranáři, novináři a vy sám?

Byl jsem velmi mile překvapen, jak funguje Integrovaný záchranný systém. Vše běželo jak na drátkách a je dobré vědět, že když jde do tuhého, tak tady taky něco funguje.

Povodně už začínají k Přerovsku patřit asi tak jako Hradčany k Praze. Je jistě těžké vyrovnávat se ztrátami, a nemá smysl se na tomto místě zamýšlet nad tím, proč ještě stále nejsou účinná protipovodňová opatření. Možná to bude znít nabubřele, ale myslím si, že je logické, že má příroda nad pánem tvorstva převahu.

Samozřejmě – během povodní jsme byli svědky nejrůznějších situací, které působily někdy až tragikomicky. Třeba to, jak lidé na nábřeží Edvarda Beneše odnášeli pytle z protipovodňových hrází k vlastním domům nebo se do noci promenádovali po nábřeží, jakoby si ani neuvědomovali, že je může povodňová vlna kdykoliv smést. Na druhé straně jsme v redakci dosti intenzivně vnímali statečnost, s jakou se se záplavami vyrovnávala obec Troubky nad Bečvou.Rozlitá Morava u Kojetína

Někteří lidé se ocitli pod vodou už podruhé v krátké historii a přesto nepropadali zoufalství a začali znovu od nuly budovat. Nejvíce obdivu si zaslouží právě tito lidé, nehledě na to, že jsou většinou v důchodovém věku.

Když se v červnu zdálo, že se lidé otřepali z nejhoršího, přišla další vlna povodní. Mnozí už podléhali beznaději. Co podle vás lidem na Přerovsku pomohlo tyto chvíle přežít?

Myslím, že jim ani nic jiného nezbývalo. Nebo snad ano? Je všeobecně známo, že v podobných krizových situacích se lidé vybičují k činnosti a navíc mezi nimi panuje větší soudržnost. Skepse a pocity beznaděje se jistě dostavily až nějakou dobu po této katastrofě.

Katastrofa v té době střídala katastrofu – nejprve připravila obyvatele Troubek o střechu nad hlavou voda, o něco později sebrala střechu nad hlavou obyvatelům panelových domů v Kojetíně vichřice. Zvládli situaci starostové postižených měst a obcí?

Hodnotit objektivně práci starostů, zvláště v těchto krizových situacích, je těžké. Je velmi jednoduché vyřknout rychlý soud. Jelikož neznám všechny proměnné, svůj soukromý soud si nechám raději pro sebe.

Návštěva prezidentského páru v Přerově byla v červnu událostí číslo jedna. Za co byste udělil organizátorům návštěvy jedničku a v čem naopak Přerované propadli?

Podle toho, co jsem měl možnost vidět, vše proběhlo bez větších problémů. Snad trochu malá výtka patří organizátorům za výběr obcí, které prezident navštívil. Bylo krátce po povodních a možná by se více hodilo, kdyby zavítal třeba do postižených Troubek nebo Hranic.

Kvůli povodním přišli Přerované dočasně o lávku U Tenisu. Co říkáte na nekonečné debaty o stavbě Tyršova mostu a to, že se problém přemostění přes řeku Bečvu dlouhodobě neřešil?

Přerov není jediné město v naší zemi, které se potýká s dlouholetými nedostatky. Velký problém vidím v tom, že politická uskupení, která jsou momentálně v čele měst a obcí, neposuzují záležitosti z dlouhodobého hlediska – omezují se většinou na jedno volební období. Systematičnost práce a efektivita jsou jen prázdnými pojmy a to nejen na komunální úrovni.Blokáda v Prosenicích

Městský dům už dávno není jediným stánkem, kam můžou lidé vyrazit za kulturou. Kino Hvězda začalo po úspěšném spuštění 3D projekce vysílat přímé přenosy z Metropolitní opery v New Yorku. Hned první uváděný kus byl ale propadákem. Čím si to vysvětlujete – nezájmem Přerovanů a nebo špatnou reklamou?

Kultura všeobecně v malých městech velmi upadá. Masová a konzumní zábava vytlačuje kvalitní věci. Divadla, kluby, galerie již několik let živoří a udržují je při životě spíš neúnavní nadšenci. Stačí se podívat na žebříčky prodejnosti knih, cd nosičů a návštěvnosti kin. Tyto ukazatelé mluví sami za sebe. Kultura je bohužel zřejmě něco, co se prostě nenosí…

Kvůli dopravě celý rok skřípali zuby přerovští řidiči. Uzavírka Tovární ulice ještě více umocnila katastrofální situaci ve městě, kterému stále chybí obchvat. Když měl ale do Přerova přijet nový ministr dopravy Vít Bárta, tak návštěvu nečekaně zrušil. Co si o tom myslíte?

Žádné téma jsem nekomentoval tolikrát jako dopravu v Přerově, proto se nechci opakovat. Doprava nikdy nestála a nebude stát na panu Bártovi, ale na představitelích města – jejich snaze a neústupnosti v jednání. Priorita pro Přerov je jen jedna – tak uvidíme, jak se politické špičky vyznamenají a konečně dostojí svých slibů. V tuto chvíli nezbývá obyčejným lidem nic jiného, než si počkat čtyři roky na holá fakta a skutečné činy. Pak můžeme zhodnotit práci konkrétních politiků, jak se s největším neduhem města vypořádali, a jestli jejich sliby nejsou náhodou jen chyby.

Jak se vám líbila blokáda silnice v Prosenicích, kterou chtěli politici v čele se senátorem Jiřím Lajtochem krátce před volbami upozornit na neúnosnou dopravní situaci na Přerovsku?

Dění v Přerově už nějaký pátek bedlivě sleduji, takže celou záležitost vnímám jako pouhé předvolební gesto!

Politici si těsně před volbami velice libují ve svém zviditelňování a s nelibostí nesou jakoukoliv kritiku. Přerovský deník v té době spustil seriál Politická inventura, který mapoval nevydařené projekty radnice. Co vás nejvíce překvapilo na reakcích politiků?

Nešlo možná ani tak o překvapení jako spíš úžas… Nestačil jsem se divit, jak krátkou mají představitelé města paměť. Kolem seriálu se rozvířila velká diskuse. Politici pořád nevěděli, co že nám některým novinářům vlastně udělali, proč je nenecháme být? Odpověď je zcela prozaická: novináři jsou tu proto, aby sledovali a komentovali dění kolem sebe. A každá inventura by se měla dělat pořádně, jinak totiž hrozí, že byla zbytečná.

Ve volbách nakonec i přes vyostřený boj vyhrála ČSSD. I přes původní „středopravicové tanečky“ se sociální demokraté dostali do rady města a získali dokonce i křeslo primátora. Je to ještě vůbec překvapení?

Nezlobte se, ale k volbám se vyjádřit nemohu. To by mi čtenáři neodpustili. Nedovedete si představit, jaké ohlasy mi chodí, když se jen trochu otřu o kontroverzní téma A i kdybych řekl cokoli, vždy by někdo tvrdil, že jsem třeba s růžovýma… Omyl… Já totiž preferuji čirost.Bourání ve Škodově ulici

Když Přerovský deník vyhlásil internetovou anketu na webu O nejhorší počin roku, lidé hromadně hlasovali pro zvolení Jiřího Lajtocha přerovským primátorem. Co vy osobně považujete za nejhorší počin letošního roku?

Nejhorších počinů je několik. Vyzvednu však jen jeden: byl jsem velmi znechucen z předvolební kampaně. Zašla za hranice, které jsem ochoten respektovat. Velká zvědavost také panuje nad mnou velmi očekávanými závěry protikorupční policie u dvou velmi sporných zakázek. Takže se může stát, že se mi hitparáda průšvihů může ještě změnit.

Po letech přešlapování se začalo ve Škodově ulici konečně bourat. Zda ale investor v ghettu skutečně postaví nové domy s obchůdky, je zatím ve hvězdách. Jaký je váš soukromý odhad načasování toho, kdy ze Škodovy ulice odejdou poslední romští obyvatelé?

Až za dva, tři roky začnou sázkové kanceláře vypisovat kurzy na tuto akci, určitě si vsadím.

Prosinec byl ve znamení stávek. Stávkovali státní zaměstnanci a odchody nyní hrozí stovky lékařů. Mají podle vás důvod si stěžovat?

Stávku považuji za úplně krajní instrument v demokratické společnosti. V tomto případě se obávám, že nebyly zdaleka vyčerpány všechny možnosti – vyjednávání a rozumné kompromisy by měly hledat všechny zúčastněné strany. Troufám si říct, že 95 procent lidí není spokojeno se svým platem – kdybychom to takhle řešili úplně všichni, tak to tady můžeme zabalit a vrátit se zpět do lesa a zakládat kolonie…

Co byste popřál Přerovu do Nového roku?

Jen to dobré – myslím, že by si to už konečně zasloužil.

Aby se to podařilo, měli bychom přestat zavírat oči a naučit se konstruktivně komunikovat… A to je předsevzetí na několik, možná i desítek let…