Nová legislativa vstoupila v platnost v lednu a přináší s sebou řadu změn. Dlouhodobě nezaměstnaní musejí nyní zdarma krátkodobě pracovat pro obec, v níž žijí. Pokud svou šanci zahodí, přijdou o tisícovku z vyplácené sociální dávky.

Podle novely přijdou dlouhodobě nezaměstnaní, kteří neprojeví zájem odpracovat v obci dvacet hodin měsíčně, o příspěvek na živobytí. Životní minimum je v současné době 3 126 korun, takže by se při odebrání dávky nezaměstnaní dostali na částku 2 020 korun. Starostové obcí a měst na Přerovsku si sice uvědomují náročnost uvedení nové legislativy do praxe, ale na druhou stranu změny vítají.

„V rámci veřejně prospěšných prací bychom tyto lidi mohli zapojit do různých aktivit. V zimním období by odklízeli sníh nebo prováděli drobné opravy na budovách v majetku obce. I kdyby měli zametat chodníky, přispěli by tak ke zlepšení vzhledu obce,“ vyjádřil svůj názor starosta Troubek nad Bečvou Radek Brázda. Ten se neobává organizačních problémů ani zvýšeného náporu uchazečů o práci na úřadě. „Školení pracovníků nám dlouhodobě zajišťuje agentura, takže s tím bychom neměli problémy,“ dodal.

Podobného mínění je i místostarosta Kojetína Jiří Šírek (nez.). „Tendenci státu snižovat výdaje na sociální dávky a donutit lidi pracovat jedině vítám. Ještě donedávna jsme vypláceli na dávkách 24 milionů ročně a dnes je to sotva třetina. Novela zákona o hmotné nouzi je podle mě krok správným směrem,“ řekl Šírek.

Nábor lidí na veřejně prospěšné práce zajišťuje v Kojetíně firma Technis, takže by se město zřejmě obrátilo na ni.

Představu, jak zorganizovat práci pro dlouhodobě nezaměstnané, má i město Hranice. „Chceme dojednat vykonávání této služby u příspěvkových organizací města, jako je třeba Domov seniorů, nebo u akciové společnosti města Ekoltes,“ nastínil mluvčí hranické radnice Petr Bakovský.

Podle statistiky je nyní v evidenci přerovského Úřadu práce na 2809 dlouhodobě nezaměstnaných, což představuje zhruba 51 procent z celkového počtu uchazečů.

„Zčásti se to týká i lidí, kteří se práci záměrně vyhýbají. Hrozba odebrání dávky je tedy určitě přinutí si ji najít. Budeme se snažit oslovit starosty obcí a měst a informovat je o lidech, kteří jsou v místě svého trvalého bydliště dlouhodobě bez práce,“ uvedla Irena Kučová z přerovského Úřadu práce. S dobrovolníky a veřejně prospěšnými pracemi nemají příliš dobré zkušenosti v Přerově.

„Odsouzení k veřejně prospěšným pracím prováděli třeba úklid v parku Michalov. Kromě toho, že se občas ztratilo nářadí, nebyla ani pracovní morálka příliš velká,“ vyjádřil své obavy mluvčí přerovského magistrátu Bohuslav Přidal. Město Přerov tedy v současné době nevyužívá možnosti zaměstnávat lidi na dobrovolnické práce. „Pět nezaměstnaných ale v současnosti pracuje ve zdejším Centru pro komunitní práci,“ shrnul Přidal.

Přerovský magistrát se v souvislosti se zavedením novely zákona obává organizačních problémů. „Musíme najít těmto lidem práci, proškolit je a zajistit také pracovní pomůcky. Bude to organizačně náročné a také nákladné,“ uzavřel mluvčí magistrátu Přidal.

Potštát novelu zákona vítá

Na Potštátě ještě novelu zákona o hmotné nouzi nezaregistrovali. „Máme teď po Novém roce na stole spoustu důležitějších záležitostí k vyřízení. K novele a jejímu uplatnění v praxi jsme se ještě nepropracovali,“ uvedla místostarostka města Jana Pavlíková. S podstatou této nové změny v zákoně však naprosto souhlasí. „Je to asi jediné řešení, jak přinutit pracovat i ty, kterým práce nevoní. Připadá mi to spravedlivé,“ řekla. Zaměstnávání formou veřejně prospěšných prací už Městský úřad Potštát uplatňuje řadu let. Místostarostka se neobává, že by bylo ve městě málo dobrovolnické práce. „Vlastníme několik hektarů lesa a z lesního hospodářského plánu pro nás tudíž vyplývá celá řada povinností. V zimě je tam potřeba odklízet sníh, v létě prořezávat stromy a podobně,“ vysvětlila Pavlíková. Kateřina Kapková