Celých deset následujících měsíců byla řízením školy pověřena statutární zástupkyně Miluše Kučírková, po níž převzal pomyslné žezlo právě až Radomír Habermann. Mimo ředitelského zastává na škole také kantorský post. Vyučuje matematiku, fyziku, přírodovědu a informatiku

Ještě nedávno jste byl ředitelem ZŠ v Hustopečích nad Bečvou. Co vás přimělo ke změně místa?
Těch důvodů je vždycky několik. Patnáct let, po která jsem řediteloval v Hustopečích, je dost dlouhá doba a já jsem cítil, že již potřebuji změnu. Rád dělám práci, při které můžu ovlivňovat její náplň, což ředitelský post určitě nabízí. A výběrové řízení na ředitele ZŠ Šromotovo v Hranicích pro mě bylo výzvou.

Z městyse, kde je škola jen jedna, jste přešel do konkurenčního prostředí Hranic, kde jsou srovnatelné školy hned tři. Nemáte z toho trochu obavu?
Samozřejmě, že vnímám to konkurenční prostředí. Přesto ostatní dvě školy neberu jako nebezpečnou konkurenci. Chci poskytovat kvalitní služby a pokud si rodiče budou naši školu vybírat, bude to pro mě známkou toho, že ty služby poskytujeme dobře.

Každá škola má svoji pověst. Ať už dobrou nebo špatnou. Jakou „nálepku“ má podle vašeho názoru ZŠ Šromotovo?
Za ten měsíc, co na škole působím, jsem zjistil, že jsou tady mimořádně pracovití lidé, kteří mají spoustu dobrých nápadů a aktivit. Myslí na žáky i na jejich rodiče a práci, kterou odvádějí, je kvalitní. Byl bych rád, kdyby rodiče při výběru školy vycházeli ze svých vlastních zkušeností a z věrohodných informací, které si zjistí a pak se teprve rozhodli. Přidělování „nálepek“ mi není vlastní.

Chystáte se zavést na škole nějaké zásadní změny?
Zatím jsem spíše v roli pozorovatele, abych poznal, jak zdejší kolektiv pracuje. Nemám v úmyslu zavádět nějaké razantní změny. Jisté představy o drobných úpravách pochopitelně mám, ale preferuji dohodu s ostatními a byl bych rád, kdybychom se na nich domluvili společně.

Přicházíte ze školy, která se dá s trochou nadsázky nazvat venkovskou. Hranice jsou město, kde vládne větší anonymita. Jaké prostředí je vám bližší?
Všechno má své výhody i nevýhody. Jestliže jste učitelem v obci, ve které i žijete, jste jím 24 hodin denně. V tomto směru je anonymita jistou výhodou. Na druhou stranu je však na venkovských školách výhodou znalost rodinného prostředí žáků. I když tady se dá tento problém překlenout získáváním informací od rodičů. A to už tady funguje, jak jsem stihl vysledovat.

Spolupracuje vaše škola s rodiči často?
Mohu říci, že ano. Působí tady i Rodičovská univerzita, což je cyklus několika setkání v průběhu celého roku. Scházíme se, abychom je zapojili do debat o tom, jak být vůči dětem důslední, jak je motivovat, jak s nimi zacházet, pokud jeví známky agresivity nebo se naopak stávají obětí agresorů. Pro předškoláky pořádáme akce také, aby měli možnost se na školní prostředí adaptovat a poznat jej ještě dříve, než zasednou do lavic.