Zástupci Povodí Moravy ale ujišťují: nic vážného regionu nehrozí.

„Situaci sledujeme na internetu a naši dobrovolní hasiči provádějí pravidelné obchůzky a sledují hladinu řeky Bečvy,“ popsal starosta Radek Brázda z Troubek nad Bečvou, které byly v roce 1997 na Přerovsku nejhůře postiženy stoletou vodou.

Starosta si však myslí, že k rychlému tání sněhu nedojde. „Nás nejvíce ohrožují střední polohy – tedy tání sněhu v Beskydech a podhůří Jeseníků. Asi nejdramatičtější byla v posledních letech situace v roce 2006, kdy se Bečva na některých místech málem vylila z břehů,“ vzpomněl si Brázda.

Na Přerovsku podle něj chybějí účinná opatření proti povodním. Stavba suchého poldru v Teplicích nad Bečvou totiž už delší dobu vázne na jednání s vlastníky pozemků.

„S výjimkou stavby čistírny odpadních vod v roce 2003, která má i protipovodňová čerpadla, u nás žádná významnější opatření nebyla realizována,“ zmínil se troubecký starosta.

Hranice jsou ve střehu

Ve střehu jsou před oblevou i v Hranicích, kde se kvůli tomu provádí pravidelné vizuální kontroly hladiny řeky Bečvy a hladina toků se sleduje i s pomocí elektronických hlásičů na počítači.

„Díky internetu máme možnost rychle reagovat na případné riziko. Na obrazovce totiž hned vidíme, co se na nás žene,“ pochvaluje si vylepšení systému informovanosti mluvčí hranické radnice Petr Bakovský.

Podle něj je město každé jaro ve zvýšené pohotovosti. „Kromě monitoringu na řece Bečvě sledujeme i situaci na přítocích Velička a Ludina. Nás ale paradoxně více než jarní tání ohrožují letní deště, což byla i situace v červenci roku 1997,“ poznamenal Bakovský.

Ten má za to, že se od povodní před dvanácti lety hodně změnila připravenost obcí na velkou vodu. „Všichni už mají přesně dané protipovodňové plány a ví, jak postupovat. Na obecních úřadech a ve městech fungují také povodňové komise, “ dodal.

Jeho slova potvrzuje i starosta Ivan Michna z Bochoře u Přerova. „Dostáváme na mobil zprávy o situaci na Bečvě a informovanost je tak díky internetu, kde jsou zprávy z Českého hydrometeorolo­gického ústavu i aktuální údaje z Povodí Moravy o průtoku řek, mnohem lepší,“ řekl Michna.

Situaci sledují bedlivě i v Přerově. „Jsme ve střehu a stavy toků hlídáme. Lidé si navíc údaje o průtoku a výšce vody mohou přečíst na informační tabuli, která je umístěna na náměstí T. G. Masaryka,“ řekl mluvčí přerovského magistrátu Bohuslav Přidal.

Podle něj provádějí pravidelné obchůzky i strážníci Městské policie. Informace z Povodí Moravy ale zatím nenasvědčují tomu, že je letošní jarní tání výjimečné.

„Čím déle se sníh drží, tím větší je nebezpečí zvýšení hladiny toků. To byl i případ roku 2006, kdy roztálo větší množství sněhu. Lidé jsou teď ale ukolébáni dvěma minulými zimami, které byly velmi mírné. Letošní sníh tedy považují za nějakou anomálii,“ řekl Antonín Kurfürst z Povodí Moravy. Nic dramatického se prý zatím neděje.

„Průtok vody zůstává už deset dní nezměněný. Na Bečvě v Dluhonicích dosáhl hodnoty 11,8 kubíků za vteřinu a na Moravě pak 14 kubíků, což není nic mimořádného,“ vysvětlil Kurfürst.

Povodí Moravy přitom sleduje i zásoby vody ve sněhu, které nejsou nadprůměrné. „V povodí Moravy leží asi 122 milionů kubíků sněhu, vsetínská Bečva má na 55,1 milionů kubíků sněhu a rožnovská pak 29,“ doplnil Kurfürst.

Podle něj teď vše záleží na dalším průběhu počasí. Pokud by totiž nepřišly větší deště a srážky byly pouze do 20 milimetrů, nemuselo by tání přinášet větší komplikace. „Nejhorší je, když do prudkého tání přijdou srážky nad 20 milimetrů za den. Pak může nastat kritická situace,“ uzavřel.