Odborníci z Muzea Komenského v Přerově zjistili, že zde je hrobka vladyky, který zemřel v roce 1502.

„Při odklízení navážky jsem cítil v tomhle místě dekl. Opatrně jsem ho odkryl a vidíte, co jsme tu našli,“ ukazuje Milan Nevrla, který hrobku objevil. V původní cihlové podlaze z přelomu 15. a 16. století je zde zasazený pískovcový náhrobek.

„Nápis ve staročeštině uvádí: Léta Páně 1502 v neděli před svátkem svatého Šimona a Judy umřel jest urozený vladyka Jan Barský z Baště, kterýž jest tu pochován. Dá-li Pán Bůh rač se nad jeho duší smilovati,“ říká přerovský archeolog Zdeněk Schenk.

Jde podle něj o příslušníka slezského rodu, který se na Moravě začal rozšiřovat od poloviny patnáctého století.

„Musel mít nějaký vztah k Horní Moštěnici. Možná tu vlastnil část panství, možná to byl nějaký vyšší úředník,“ uvažuje muzeolog Jan Mikulík a dodává, že šlo bezpochyby o váženého muže, když byl pochován na tak významném místě.

Hrobka Jana Barského z Baště je s největší pravděpodobností prázdná od dob třicetileté války. „Evidentně byla vyloupena. Při rabování zřejmě vyhořel celý kostel, jak o tom svědčí i přepálený pískovcový náhrobek,“ shodují se oba odborníci.

Náhrobní kámen se ale nedochoval celý. „Chybí jeho spodní část, na níž byl zřejmě rodový erb,“ uvádí Schenk.

Vyrabovanou hrobku archeologové otevírat nehodlají, zřejmě ji jen zdokumentují a ošetří tak, aby byla zachovaná pro případné další zkoumání. Zachovalá část náhrobku by se totiž při manipulaci mohla zcela rozsypat.

Jan Barský z Baště nebyl jediný, koho předci pohřbili v kostele Nanebevzetí Panny Marie. „Je zde patrných několik hrobových situací a nevylučujeme, že při postupu prací najdeme ještě i další náhrobky,“ míní Mikulík.

Pro odborníky je na celém objevu nejzajímavější to, že dokazuje existenci kostela v dobách daleko dřívějších, než bylo dosud zjištěno. „Pro Horní Moštěnici je to nesmírně významný objev a jasný důkaz, že již v této době zde byl kostel,“ říká muzeolog.

O faře v Moštěnici je v zemských deskách zmínka z roku 1274, to ale nemusí znamenat, že zde v té době byl i kostel. „Jasným potvrzením kostela je až jeho zobrazení z doby švédského obležení z roku 1643,“ vysvětluje archeolog Schenk.

Barokní stavba vyrostla zřejmě na pozdně gotických základech. Původní kostelík měl podle Mikulíka půdorys latinského kříže, což by mělo potvrdit i rozkrytí podlahy v další části kostela.

Zatím jsou dlaždice z roku 1947, kdy se udála poslední velká oprava interiéru, odkryté zejména v severní části hlavní lodě.

V odstraňované navážce se také našly úlomky keramiky z poloviny 13. století a mince. „Nejstarší z nich je drobný čtyřhranný stříbrný peníz s orlicí z první třetiny 15. století,“ upozorňuje Schenk.

Na hrobku by se nepřišlo, kdyby v moštěnském kostele nepotřebovali opravit podlahu.

„V místě, kde je hrobka, stavíme o Vánocích betlém. Bylo to tam celé propadlé, museli jsme tam dokonce udělat stupínek, aby lidé neupadli,“ vysvětlil starosta Horní Moštěnice Zdeněk Vrána, kterého jsme zastihli s partou pracovníků v kostele. Objev je podle něj významný pro celou obec.