Celkové náklady na opatření, které Povodí Moravy ve spolupráci se čtyřmi ministerstvy chystá, činí 5,8 miliard korun. Jen v první etapě, která má začít v příštím roce, se mají proinvestovat přes dvě miliardy.

Koncept schválila v červnu vláda. „Financování má zajistit program Prevence před povodněmi III," upřesnil ředitel závodu Horní Morava David Fína s tím, že přípravné práce mají být zahájeny neprodleně.

Suchý poldr se začne stavět za šest let

Čtyřiadvacet protipovodňových opatření začne vznikat v letech 2013 až 2015, a to na čtyřiceti kilometrech toku Bečvy od soutoku s Moravou až po Teplice.

Jaké konkrétní kroky se chystají? Především je to „vymodlený" poldr v Teplicích, který ochrání obyvatele Přerovska před kulminačním průtokem až 950 metrů krychlových za sekundu. Retenční kapacita suchého poldru má zvládnout i stoletou vodu, která na Přerovsku udeřila před patnácti lety.

„Jeho přípravu zahájíme v letech 2013 až 2015. Znamená to ale řadu majetkoprávních jednání, posuzování vlivu stavby na životní prostředí (EIA), geologické, geodetické i projekční práce. Samotná realizace poldru se tedy předpokládá v rozmezí let 2018 až 2021," informoval generální ředitel Povodí Moravy Radim Světlík.

Součástí rozsáhlých opatření je i výstavba hrází, zídek, zvýšení kapacity koryta toku či některých jezů, která doplní v nezastavěných oblastech takzvaně přírodě blízká opatření. „Tyto lokální stavby zajistí ochranu obyvatel před průtoky 650 až 700 metrů krychlových za vteřinu, což představuje dvaceti až padesátiletou vodu," zmínil.

Přerov ochrání třináct staveb

Jen na území Přerova, který se ocitl pod vodou v roce 1997 i 2010, má vzniknout třináct staveb. Počítá se s vybudováním záchytného profilu nad městem, ale i se stavbou zídek a ochranných valů kolem průmyslových areálů a nebo trafostanice v Dluhonicích.

„Budování protipovodňové ochrany na řece Bečvě bude rozvrstveno do několika let," komentoval to náměstek přerovského primátora Michal Zácha (ODS). Obyvatele Lipníku nad Bečvou má ochránit před stoletou vodou protipovodňová hrázka.

„Zabrání rozlití vody v ulicích Na Bečvě a Za Porážkou," vysvětlil starosta Lipníku Miloslav Přikryl. Hráz o délce 1,3 kilometrů a výšce 2,5 metru má Povodí Moravy postavit v letech 2013 až 2014. Lipnická radnice zpracovala také studii vodního toku Loučka, jenž ve městě způsobuje problémy.

„Zvažujeme, zda by tu nešel zbudovat poldr," zmínil Miloslav Přikryl.

Proč bez Troubek

Jedinou obcí, která se ke koncepci Povodí Moravy dosud nepřipojila, jsou paradoxně Troubky – symbol katastrofálních záplav v roce 1997, při nichž umírali lidé. Proč? „Po povodni v roce 1997 nechala obec vyprojektovat své prstencové ohrázování, jehož projekci však sama po čase zastavila. Teprve po povodních v roce 2010 jsme byli požádáni, abychom na původní návrh navázali a zajistili projekt svými silami," vysvětlila mluvčí Povodí Moravy Gabriela Tomíčková.

Povodí prý zajistilo dokumentaci a nastínilo i řešení majetkoprávních střetů.

„Po roční sérii jednání byl ale předložený projekt obcí opět zamítnut s tím, že sama zadá zpracování variantního řešení. To bylo během roku 2011 postupně zadáno několika projekčním firmám – poslední přibližně v červnu loňského roku. Konečná verze variantních řešení ale dosud nebyla předložena," řekla.

Starosta Troubek nad Bečvou Radek Brázda ale ujistil, že bude koncept hotový ještě v létě. „V letních měsících bychom měli mít finální dokumentaci protipovodňových opatření hotovou, včetně výpočtů a konzultací s experty," uzavřel.