Termín nebyl vybrán náhodně, 27. ledna 1945 osvobodila Rudá armáda nacistický vyhlazovací tábor Osvětim - Březinka, a od roku 2005 se tento den připomíná jako Mezinárodní den památky obětí holocaustu.

Odhalování památníku přihlížely desítky lidí. Nechyběli ani starosta Lipníku nad Bečvou Miloslav Přikryl, bývalý mluvčí Charty 77 Tomáš Hradílek, senátorka Jitka Seitlová, bývalý velvyslanec ČR v Izraeli Jiří Schneider, syn básníka Jiřího Schreibera Pavel, Zvláštní zmocněnec pro otázky holokaustu a boj proti antisemitismu Ministerstva zahraničních věcí Antonín Hradilek, Petr Papoušek z Federace židovských obcí České republiky či autor díla architekt Tomáš Konvičný.

„Jsem velmi rád, že jsme se dočkali této slavnostní chvíle, kdy odhalíme památník. Jsem vděčný našemu zastupitelstvu, že přistoupilo před dvěma lety k návrhu našeho spoluobčana Tomáše Hradílka. Tímto památníkem uctíme vzpomínku 164 našich bývalých židovských spoluobčanů, kteří se nevrátili z koncentračních táborů,“ prozradil starosta města Miloslav Přikryl s tím, že dva roky se hledalo to správné místo, a také podoba památníku se několikrát měnila.

Deska, 164 jmen a kolejnice jako symbol

„Žulová deska, na které je vytesáno všech 164 jmen, je umístěna do kovového rámu z Davidových hvězd, rám je upevněn do kolejnice, která symbolizuje transport do koncentračních táborů,“ popsal starosta Lipníku.

Památník bude připomínat velice smutnou historii města. „V Lipníku žila početná židovská komunita, která přispívala k růstu jak kulturnímu, tak ekonomickému. V dnešní době je důležité, abychom znali minulost. Pokud známe naši minulost, pak jsme schopni se orientovat v současnosti a myslet na budoucnost, která by měla být otevřena všem minoritám a lidem, kteří jsou různého náboženského vyznání,“ apeloval Petr Papoušek z Federace židovských obcí České republiky.

Přežil hrůzy války

Ke slovu se dostal také Pavel Schreiber, syn básníka Jiřího Schreibera – ten jako jeden ze tří přežil koncentrační tábor. „Můj otec byl do posledních okamžiků života lipeňák a Lipník miloval. Je moc hezké, že se město věnuje takovým způsobem památce svých židovských spoluobčanů. Smutné je to, že za války lidé ztráceli identitu, stávali se pouze čísly na seznamu lágrových dozorců a ztratily se jejich lidské osudy. Proto si také nesmírně vážím toho, že zde budou jména všech 164, kteří nepřežili,“ řekl se slzami v očích.

Město Lipník nad Bečvou bylo v minulosti sídlem s významnou židovskou komunitou, která před rokem 1848, kdy byla Židům přiznána svoboda pohybu, čítala více než 1600 osob. Přestože poté počet lipenských Židů postupně klesal, neboť se stěhovali do větších měst, až do nacistické okupace tvořili nedílnou součást našeho města. Nacistické vyvražďování však přežili pouze tři, ostatní byli zavražděni, většina z nich ve vyhlazovacích táborech Malý Trostinec, Treblinka a Osvětim.