Jak byste ohodnotila třináctý ročník Evropských jazzových dní v Hranicích?

Za nás, jako pořadatele, hodnotím tento ročník velmi kladně, a to ze dvou důvodů. Účinkující byli skvělí ve vztahu k nám i ve vztahu k divákům a diváci skvělí ve vztahu k pořadateli i k účinkujícím.

Jak mám chápat skvělí ve vztahu k vám?

Byli velmi vstřícní a jejich jednání, když přijeli na místo samotné, je chvályhodné. Navíc byli empatičtí vůči divákům. Nechávali jsme na nich, jestli udělají přestávku nebo ne a jak si představení zrežírují. Všichni byli vůči publiku vnímaví. Atmosféra oboustranně byla vynikající. Proudila všemi směry pozitivní energie a ví bůh, že ji máme všichni hodně zapotřebí. (smích)

Jaké byly ohlasy lidí?Helena Votavová, ředitelka střediska Kultury Městských kulturních zařízeních Hranice

Návštěvníci byli spokojení, což se odrazilo i na tom, že nám po koncertech přišli poděkovat a zhodnotit vystoupení i hudbu. Pouze na Trio Gwyna Ashtona se ozvalo ani ne pět lidí, že to není dostatečně jazz. Ano, není to ortodoxní jazz, je to totiž rockové trio, které čerpá svou inspiraci z blues a jazzu. Jsou zváni na mnohé jazzové festivaly v Evropě i USA. Tím pádem jsme je sem pozvali už podruhé. Pro některé ortodoxně založené diváky to bylo trošku víc nahlas a trošku víc odvaz.

A co zpětná vazba od účinkujících?

Všichni náramně děkovali. Všem se líbil klub jako takový i náš personál, který se s nimi setkával. Samozřejmě i reakce publika. Odjížděli spokojení a jsou to takové oboustranně příjemné pocity. Vlastně tři strany, protože zde máme umělce, pořadatele a publikum.

Kdo přitáhl nejvíce posluchačů?

Jednoznačně Ondřej Ruml.

Byl pro vás tento ročník něčím výjimečný? Nějaký zážitek?

Těžko vypíchnout jednoho, protože bych tím možná trošku ublížila těm ostatním, protože opravdu všechny koncerty byly báječné. Dobíjely nám všem takzvaně baterky. Ale přece jen Ondřej Ruml byl pro mě nepřekonatelný zážitek.

Proč?

Vzhledem k tomu , že to je mladý člověk a jeho kariéra vystoupala nahoru docela závratně po jeho úspěchu v pěvecké soutěži, tak prokázal obrovskou míru člověčenství. Byl divákům opravdu blízko a bylo vidět, že si váží každého diváka, každého pořadatele, každé chvíle, kterou společně můžeme pěkně prožít. Tím mě prostě dostal.

Chtěla byste ještě něco k Evropským jazzovým dnům dodat?

Především bych chtěla poděkovat všem divákům, protože návštěvu každého člověka vnímám jako ocenění naší práce a poděkovat jim za to, že na naše akce chodí, kdyby nebylo jich, nemáme pro koho tvořit a připravovat. Velká vděčnost nejen sponzorům a ostatním, kteří nám pomohli, aby se tato akce mohla realizovat, ale i těm, kteří na koncerty a další doprovodný program přišli. Je to podklad pro to, aby se mohl další ročník uskutečnit.