Město Přerov dává peníze do náměstí, to ale patří státu

Přestože historické náměstí v minulosti prošlo nákladnou rekonstrukcí, není tato lokalita stále v majetku města. Zastupitelé se proto na svém zasedání rozhodli, že situaci změní. Chtějí rozdělit plochu náměstí na komerční a nekomerční část.

„Při jakýchkoliv stavebních úpravách budeme narážet pořád na stejný problém – a to, že nám náměstí nepatří,“ vysvětlila náměstkyně přerovského primátora Elena Grambličková (ODS) důvody toho, proč město usiluje o dohodu se státem.

Podle jejích slov chce přerovský magistrát, aby stát převedl nekomerční zónu do majetku města bezúplatně. Komerční plochy, které zahrnují třeba stánky a parkoviště, by pak byly převedeny úplatně. Tento názor ale na jednání zastupitelstva nesdíleli někteří jeho členové.

„Stávající stav zcela vyhovuje a není potřeba ho právně měnit. Město není nijak nuceno pozemky vykupovat. Navíc je naprosto nepřijatelné, aby nám stát diktoval, za jakých podmínek se bude majetek nabývat. Jedná se přece o veřejné prostranství, jako jsou chodníky a komunikace,“ řekl přerovský zastupitel Vladimír Puchalský (Společně pro Přerov).

Ten má za to, že by měl zůstat stávající stav a zastupitelé by převod neměli schvalovat. Zastupitelka Ludmila Tomaníková (KSČM) ale míní, že měla jednání se státem proběhnout mnohem dříve.

„Dvakrát jsme předláždili Žerotínovo náměstí a vlastně tak investovali do cizího majetku,“ konstatovala. Podle náměstkyně přerovského primátora Eleny Grambličkové má rozdělení na komerční a nekomerční zónu své opodstatnění.

„Stát po nás může chtít peníze za pronájem prostor, určených ke komerční činnosti,“ podotkla. Právě z toho důvodu se chtějí přerovští radní se státem dohodnout. Jak k tomu dodal ředitel ostravské pobočky Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Karol Siwek, nebrání nic dohodě s městem.

„V nejbližší době se mám setkat s přerovským primátorem. Se zástupci města jsme v minulosti vždycky našli společnou řeč a nevidím důvod, proč by tomu tak nemělo být nyní,“ dodal ředitel.