Přízemní byt se dvěma pokoji v domě poblíž katastrálního úřadu sehnal Elim od města. Původní uživatelé se z něj museli vystěhovat pro neplacení nájemného.

„Město nám ho dalo do výpůjčky na deset let, za což jsme strašně rádi. Hned jsme se pustili do rekonstrukce, aby ho mohli začít naši klienti využívat co možná nejdříve,“ řekl ředitel sdružení Bohuslav Rybníček.

Byt je prázdný a jeho oprava by neměla vyjít na víc než 150 tisíc korun. „Nejdražší bude asi plynové topení, které tu chceme zřídit,“ podotkl Rybníček, který doufá, že se mu podaří sehnat peníze nebo levný materiál formou sponzorských darů od různých firem.

Rekonstrukční práce se snaží Elim zajistit svépomocí. Vede své klienty k tomu, aby si své budoucí zázemí zvelebili sami a pak ho také udržovali. „Budou tu mít naprosté soukromí. Občas za nimi zajdeme, ale spíš na návštěvu než na kontrolu,“ uvedl Rybníček.

V tom bude režim bytu jiný, než jaký vládne v azylovém domě. Pracovníci Elimu totiž chtějí nabídnout svým nejvzornějším klientům pocit nového domova. „Kdo pracuje a snaží se, má právo na to žít slušně,“ vystihl myšlenku zařízení bytu Rybníček.

Přivedla ho k němu zejména nedostatečná kapacita ubytovny. Je o ni větší zájem než Elim čekal. „Prostory našeho azylového domu ale nejsou bohužel nafukovací. Snažíme se najít ještě nějaký domeček pro své další klienty.

Zejména pro ty starší, co nemají nárok na důchod. Zasloužili by si dožít stáří v důstojných podmínkách,“ uzavřel šéf Elimu.