Tovačovské rybníky jsou svou polohou a dispozicemi nejlepším místem ke zhlédnutí největších ornitologických skvostů.

Přes střední Moravu totiž vedou stěhovaví ptáci svůj tah a nejpravděpodobnější místo odpočinku jsou pro ně právě tovačovské rybníky, které lákají svou rozsáhlou vodní plochou. Moravský ornitologický spolek (MOS) se sídlem v Přerově proto neváhá jezdit pozorovat své největší ptačí unikáty právě do těchto míst.

Poslední letošní návštěva na tovačovsku, která se uskutečnila v sobotu v dopoledních hodinách, nebyla výjimkou. „Překvapila mě poměrně velká účast návštěvníků podzimní ornitologické exkurze, přes značně sychravé a sněhové počasí jsem s tím vůbec nepočítal. Byli s námi ve skupině pozorovatelé, kteří neváhali přijet po vlastní ose z Olomouce, Štěpánova, Kroměříže, dva byli dokonce z Brna,“ řekl s nadšením v hlase místopředseda MOS Jiří Šafránek.

Účastníci tak měli v sobotu poslední možnost si vychutnat ornitologickou vycházku za odborného výkladu jednatele MOS Adolfa Goebla, který měl ke každému opeřenci zajímavý komentář. Všichni společně pozorovali hejno volavek popelavých, důstojně stojících na jedné noze, zatímco druhou si ohřívaly pod černobílým peřím, dále ledňáčka říčního, ten ale chvíli neposeděl, a proto dalekohledy zvědavců jen kmitaly za malým neposedou.

„Támhle je, právě letěl nad hladinou, ledňáček sedí v křoví nalevo, přeletěl do křoví napravo,“ ozývalo se z davu. Dále racků chechtavých i větších bělohlavých či bouřních zde bylo nespočet. Sem tam nad hlavami přeletěl kormorán velký číhající na svůj úlovek a ze zástupců dravců si na kůlu pochrupávalo káně lesní či moták pilich.

„Minulý týden byly v těchto místech spatřeny našimi ornitology čtyři kusy husice rezavé. Je to vzácný druh ptáka, který je něco mezi husou a kachnou. Pochází se Střední Asie od Kaspického a Černého moře a my se domníváme, že se jednalo o dva páry tohoto vzácného druhu. Čekali jsme, že se jich ještě dočkáme, ale zřejmě pokračovaly dál v cestě,“ řekl s menším zklamáním Šafránek.

Lidé pozorovali jak svými dalekohledy, tak měli možnost nahlédnout do okuláru stativových dalekohledů, ve kterých měli pozorované exempláře jako na dlani.

„Asi za největší sobotní úlovek považujeme tři exempláře sýkořice vousaté, která se vyskytuje jen na pár místech České republiky, a my je zahlédli v rákosinách na hrázi rybníku. Tam většinou pobývá, jelikož se živí rákosovými semínky,“ dodal Šafránek.

Ti, kteří vydrželi až do konce, pokračovali procházkou k troubeckým štěrkovnám, kde jako příjemnou tečku za poslední letošní exkurzí spatřili severskou kachnu ze Skandinávie, turpana hnědého. Ačkoliv společné vycházky jsou pro letošek ukončeny, jednotliví ornitologové budou na tovačovských jezerech vyhlížet dál, aby aspoň na pár sekund mohli spatřit svůj největší ptačí úlovek.