„Protože jsem měla problém s jedním uchem, kdy jsem nemohla nosit jiné náušnice než zlaté, řekla jsem si dost a nejprve jsem začala vyrábět háčky z chirurgické oceli. Proč si je kupovat, když si je můžu vyrobit," začíná povídat Kristýna Čupitová, která odmalička ráda navlékala korálky a všechny své hračky a rodinu ověsila svými výtvory. Sama přitom přestala šperky téměř nosit.

„Moje máma nosí hrdě všechny šperky, které jsem jí kdy darovala. Některé bych nejradši vyhodila, přece jen jsem je dělala jako dítě," směje se Kristýna Čupitová. Postupem času začala hledat, co všechno se dá z chirurgické oceli tvořit a na internetu našla kurz, který se zabývá intuitivní metodou výroby.

„To se mi opravdu líbilo. Bylo to přesně to, co jsem hledala. Chtěla jsem hlavně začít rychle tvořit," uvádí. Koupila si tedy DVD s tímto kurzem, kde našla základy tvorby šperků.

„Po třech kapitolách jsem už začala shánět věci jako kovadlinu, kladívko, kleště, kameny a drátky. Teprve po roce a půl se mi podařilo sehnat kvalitní kovadlinu. Ty mám pro jistotu dvě. Jednu cestovní a jednu na doma," vypráví dál.

Své šperky poprvé představila světu před půlrokem na webových stránkách fler.cz , kde od listopadu funguje pod přezdívkou TeCi a v květnu předváděla své umění na Trhu řemesel v Havlíčkové Brodě.

„Bylo to tam velmi příjemné. Předváděla jsem tvarování a tepání šperků v dobovém kostýmu. Moc se mi to líbilo. Letos jsem se na trh opět přihlásila," nadšeně popisuje.

„Můj přítel mi potom v srpnu zaplatil kurz cínovaného šperku ve Znojmě. Měla jsem tu výhodu, že jsem předtím pracovala s drátem, takže pro mě tvarování bylo snazší," přibližuje Kristýna. Má v plánu obě techniky časem propojit. Domnívá se, že má lidem co nabídnout. Šperky dělá lidem přímo na tělo. Pokud má někdo zájem o její šperky, vyžádá si po klientovi pár jeho fotek, aby si mohla představit, co by se k němu nejlépe hodilo a ptá se, zda mají nějaký oblíbený kámen či barvu.

„Bude to znít asi zvláštně, ale s kamínky si ráda povídám a mazlím se s nimi. Někdy si nějaký kámen koupím, ale dlouho kolem něj jen chodím. Myslím si, že vše má svůj čas," přibližuje svou práci. Důležité pro ni je i to, v jakém psychickém rozpoložením se právě nachází.

„Když tvořím, snažím se být pozitivně naladěná. Navíc já bych ho sama nemohla dát do prodeje, kdybych věděla, že můj šperk nevibruje tou správnou pozitivní energií. Proto poslouchám třeba Šimka a Grossmanna, Jaroslava Duška či jakoukoliv příjemnou hudbu a jsem spokojená," zakončila s úsměvem šperkařka Kristýna Čupitová, která má za sebou už pár stovek různorodých ozdob.