Republikové mistrovství už je pro děvčata z Hranic procházka růžovou zahradou. Je jim osmnáct až dvacet let a některé trénují od svých pěti. Jako například Kateřina Sámelová.
„Mě osobně ještě nikdy nenapadlo s tím skončit, protože mě to opravdu moc baví. Hodně holek od nás odešlo, ale pak se zase vrátilo,“ říká Kateřina.
Už několikrát hrozilo, že se Panenky rozejdou a Hranice přijdou o skvělého reprezentanta na mistrovstvích republiky, Evropy i světa.
„Už asi tři roky si říkáme, se s tím skoncujeme, ale vždycky se pak hecneme a jdeme do toho znovu,“ prozrazuje na oddíl Kateřina. Odměnou jsou pak dívkám mistrovský titul, pohár a medaile.
Chuť s tím praštit mívá občas například Andrea Pospíšilová.
„Mažoretkou jsem někdy od desíti let,“ pátrá ve své paměti. I přes občasnou nechuť k tréninku si však vítězství v soutěžích, především těch nejvyšších, užívá.
Maminky brečely
„Teď o víkendu to bylo hodně dojemné. Mamky brečely, my jsme brečely a všichni kolem taky brečeli,“ říká Andrea. Ta s sebou vezla i šampaňské, aby mohla s děvčaty úspěch hned zčerstva zapít. Dala ho vychladit za okno, ale žádná z nich ho nakonec neochutnala. Z parapetu ve druhém patře se totiž záhadně ztratil.
Co si však děvčata z víkendového mistrovství v Poděbradech přivezla, to byl putovní pohár s jejich už pátým štítkem za páté prvenství v seniorské kategorii, kde obstály na výbornou při pochodovém defilé i pódiové sestavě.
„Navíc si děvčata vybojovala i křišťálový pohár za nejlepší pódiovku ve všech kategoriích,“ dodává jejich manažerka Jana Koutníková, která spolu s trenérkou Janou Sámelovou koupila vítězkám ještě i dort.
Dvě kandidátky na Miss mažoretku
Dvě členky oddílu byly navíc na republikovém mistrovství nominovány na Miss mažoretku. Porotu nejvíce okouzlila Zuzka Urbancová a Kristýna Ferdová. „Postoupily ze čtyřiceti děvčat,“ zdůraznila jejich kvality Koutníková.
V říjnu čeká všechny Panenky Mistrovství Evropy ve Švýcarsku. Tam budou naši republiku reprezentovat již poosmé. Na Mistrovství světa, které se koná jednou za čtyři roky, zkoušela už děvčata štěstí také. „Na obou těchto mezinárodních mistrovstvích už je konkurence mnohem těžší,“ přiznává Kateřina.
Vysvětluje si to mimo jiné i tím, že v naší republice ještě stále nejsou mažoretky chápány jako sportovní odvětví. „V Holandsku už na to mají speciální školy, kde trénují denně. S nimi se absolutně nemůžeme srovnávat,“ míní Kateřina.
Horní věková hranice pro mažoretky v kategorii seniorek stanovena není. „Můžeme se tomu tedy klidně věnovat až do padesáti, když budeme chtít,“ uzavírá s nadsázkou Kateřina Sámelová.
