„Snažím se vždy vycházet z pocitů, které ve mně vyvolá konkrétní událost, k níž se dílo vztahuje. I proto se na kovaném kříži na Švédských šancích, který jsem zhotovil, objevily průstřely po kulkách. Mají symbolizovat hrůzu hromadné popravy žen a dětí po skončení druhé světové války,“ vrací se ke vzniku tohoto díla pro Přerov.

Stejně postupoval i teď.

„Využil jsem jako materiál válcované profily, které se už během první světové války používaly jako protipěchotní zábrany. Chtěl jsem, aby tentokrát nepůsobily proti člověku, ale naopak sloužily k uctění památky padlých vojáků,“ vysvětluje svůj záměr umělecký kovář.

Autor pracuje na monumentu dva měsíce a kříž je těsně před dokončením.

„Na profilech je vidět surovost a strohost, ale v ohybech je naopak ladnost a měkkost. Podstavec je ze železa a připomíná bojovou zábranu. Železné segmenty, které jsme vyrobili zvlášť, jsou spojeny náznaky okvětních lístků. Při pohledu zdálky tedy vytváří ornament, jenž naznačuje tvar květu,“ popisuje.

Ve spodní části plastiky je vykovaný květ vlčího máku, který se od zbytku kříže liší i barvou.

„Část okvětních lístků je v červené barvě a upoutají už na první pohled. Symbolika vlčích máků připomíná oběti první světové války,“ podotýká.

Kříž bude mít místo na hřbitově v Lipníku, kam bude převezen zhruba do dvou týdnů.

„Už pro něj máme připravený betonový základ - kříž nasuneme na čtyři otvory a přitáhneme čtyřmi matkami, aby byla montáž co nejjednodušší,“ dodává.

700 vojáků zemřelo v lazaretech

Město Lipník dlouho hledalo cesty, jak důstojně uctít oběti první světové války, jež zemřely ve zdejších lazaretech.

„Vojenské lazarety vznikaly ve městech, které byly dobře dostupné a nacházely se v nich větší objekty. Mezi ně patřil i Lipník - vojenský lazaret sídlil v nynějších kasárnách, ale využíval i další budovy - třeba objekt školy,“ vrací se do minulosti lipnický místostarosta Ondřej Vlček.

Podle něj prošli lazarety zranění vojáci, ale i nakažení španělskou chřipkou.

„Po dobu šesti let zemřelo v Lipníku přes sedm set lidí. Část je pochována na bývalém vojenském hřbitově v areálu kasáren, který už dnes neexistuje. Další také na židovském hřbitově. V hromadných hrobech na městském hřbitově skončilo na 240 obětí,“ zmiňuje.

Češi, Rakušané, Chorvati…

Místo posledního odpočinku vojáků se nachází v severní části hřbitova nad kaplí a dnes ho připomínají jen žulové patníky.

„Chtěli jsme uctít památku obětí důstojným způsobem, a proto jsme oslovili uměleckého kováře Jiřího Jurdu ml., jehož práci dobře známe,“ říká Ondřej Vlček.

Mezi vojáky, kteří zemřeli v lipnických lazaretech, byli nejen Češi, Rakušané, Němci, Slováci, Poláci a Maďaři, ale i Srbové, Chorvati, Slovinci nebo Rumuni.

„Původně jsme chtěli kříž slavnostně odhalit na Den válečných veteránů 11. listopadu, při příležitosti stého výročí od ukončení činnosti lazaretů. Kvůli epidemiologickým opatřením jsme ale větší pietní akt museli odložit,“ uzavírá.