Právě ve Stříteži ve čtvrtek dokončili výsadbu nových dřevin. Na oživení kůrovcem postižené paseky se podíleli také žáci základní školy. Do lokality o rozloze asi dvou hektarů i s dalšími pracovníky vysadili asi pět a půl tisíce kusů lip a javorů.
Na místě nedobrovolně odstraněných mladých smrků tak začne nový život.
„Ten dřívější smrkový les by za normálních okolností měl před sebou ještě padesát let života. Vždyť jednotlivým stromům bylo třicet až čtyřicet let," doplnil starosta.
Vedle výsadby nových stromů ve Stříteži přistoupili také k zaplocení paseky proti okusování lesní zvěří. Ovšem i přes tato opatření musí obec počítat s finanční ztrátou.
„Zpracování a následnou výsadbu máme pokrytou. Určitou část peněz jsme utržili na základě prodeje dřeva, další náklady nám ale samozřejmě jen prodej nepokryje," informoval Petr Pajdla.
S výsadbou nových stromů začali také v sousedním Jindřichově, jehož lesy byly na podzim broukem rovněž postižené. Tamní starosta Jaromír Blaha potvrdil, že i podzimní kalamitní situace letošní jarní výsadbu částečně ovlivnila.
„Jinak ale každoročně vysazujeme kolem tří tisíc nových stromků. Jedná se hlavně o buk a částečně i o smrk," řekl redakci Přerovského a hranického deníku.
Podle jeho slov se finanční škoda, kterou kůrovec způsobil, odhaduje jen velmi těžko.
„Pokud by byly napadené jen staré stromy, kterým je kolem osmdesáti let, byly by ty škody minimální. Takové dřevo je totiž už vhodné k vykácení. V tomto případě šlo ale o stromy kolem třiceti let, proto jsou ztráty vyšší," sdělil.
To, jestli se kalamitní situace s kůrovcem na Hranicku nebude opakovat také letos, samozřejmě není jisté. Alespoň na Jindřichovsku ale smrkových porostů ubývá a škůdce tak má menší pole působnosti. Záležet však bude hlavně na teplotách a množstvím dešťových srážek. Nevítaný výskyt kůrovce vloni totiž způsobilo nadměrné suché léto, které škůdci náramně vyhovuje.