Kliknutím zvětšíteTi, kterým by při povodních pomohl, jsou jednoznačně pro něj. Těm, kterým by zasáhl do pozemků, nad ním příliš nejásají a tak hrozí, že nepřistoupí na nabízenou kompenzaci.
Projekt však naráží ještě na další problém a sice: kde na něj vzít peníze. Ministr ve čtvrtek upozornil na to, že dokud nebude vyřešen pozemkově, tak se na něj ve státním rozpočtu prostředky nenajdou.
„Hodně tu dnes zaznívalo slovo solidarita. To znamená, aby vlastníci pozemků přistoupili na nabídnutou cenu za věcné břemeno pronájmu na těchto pozemcích,“ řekl Fuksa a pokračoval: „Aby místo vyšší ceny za věcné břemeno upřednostnili projekty, které by v obci zlepšily infrastrukturu.“
Svou řeč uzavřel tím, že pokud se podaří dostat projekt do této fáze, pak už bude na vládě, kde vezme prostředky na dohodnuté kompenzace.
Navzdory všem těmto složitým procesům však ministr nešetřil optimismem a prohlásil, že by byl rád, kdyby se poldr podařilo zrealizovat ještě v tomto volebním období.
„Pokud se nastaví cena, která bude akceptovatelná a kterou vlastníci dotčených pozemků pochopí, tak si myslím, že to pak může jít poměrně rychle,“ nebyl skeptický ani starosta města Hranic Miroslav Wildner.
Teď bude záležet na tom, jakou cenu vláda nabídne.
„Návrhy samozřejmě jsou. Někdo říká padesát korun je málo, sto korun by stačilo,“ naznačil Wildner, že lze samozřejmě očekávat nejrůznější spekulace.
Skalička: S poldrem se neztotožňujeme
Pozemků, kterých by se měl poldr dotknout, je nespočet. Bránit se uvalení věcného břemena by mohli nejspíš ti, kteří nejsou protipovodňovému projektu zrovna nakloněni. Například občané Skaličky. Ti by totiž měli stavbu ve své bezprostřední blízkosti.
„Poldr určitě přinese obcím, které leží pod námi, jisté řešení,“ připustila starostka Skaličky Petra Kočnarová.
„Ovšem s představou, že by kousek za naší vesnicí měla vyrůst suchá nádrž, se příliš neztotožňujeme,“ přiznala.
Na druhou stranu si však starostka uvědomuje, že se bude jednat o veřejně prospěšnou stavbu, které se nebude dát vyhnout. Pak by za ni ale chtěla patřičné kompenzace.
„Abychom třeba získali peníze na opravu komunikací nebo čistírnu odpadních vod a podobně,“ uvedla příklad Kočnarová.
Kamenec by zbourali, Ústí zachránili
Nejhůře by projekt suchého poldru postihl osadu Kamenec. Pro tu by znamenal srovnání se zemí. V současné době tam žije kolem pětadvaceti obyvatel.
Koho by naopak ochránil, to jsou lidé z centra obce Ústí, jež bývá tradičně při záplavách pod vodou jako první. V roce 1997 tam naměřili průtočnost 1000 kubíků za sekundu, letos v květnu 750.
Kdyby byl zbudován poldr, je při jeho naplnění spočítána průtočnost na 650 kubíků za sekundu a tím by se voda teoreticky mohla vyhnout obydleným objektům.
„Ale k tomu by musela být provedena ještě další doprovodná opatření na Bečvě, jako jsou obtokové kanály a hráze,“ podotkl starosta Ústí Libor Vykopal.
Pak by se podle něj dostala obec do původní situace, kdy tam voda zaplavovala jen neobydlené údolí řeky Bečvy.
15
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
