Lékaři: záměny dětí se rodičky obávat nemusí

Porodníci a lékaři dětského oddělení nemocnice v Přerově v souvislosti se smutným případem ujišťují nastávající maminky: máme několik mechanismů kontroly dítěte, které jakoukoliv záměnu zcela vylučují.

Podle jejich tvrzení se zatím lékaři ani zdravotní sestry u rodiček nesetkali s nedůvěrou nebo dokonce s náznaky obav. „Žádných projevů změny chování u maminek jsme si nevšimli,“ reagoval na třebíčský případ primář dětského a novorozeneckého oddělení přerovské nemocnice Milan Blaštík.

Podle jeho slov proběhlo v Přerově jen v srpnu na sto porodů, v září jich pak bylo sedmdesát pět. „U nás dlouhodobě fungují tři mechanismy kontroly dětí,“ vysvětlil dále Milan Blaštík.

Maminka i dítě dostanou podle jeho slov ihned po porodu plastový kroužek s číslem. „Každé dítě je evidováno pod tímto číslem v knize porodů a to samé číslo má novorozenec napsané ještě na hrudníku nesmytelnou barvou,“ popsal dále primář. Dítě je navíc kromě toho označené i na levém stehýnku, kde je uvedeno jeho celé příjmení.

„U porodu je několik svědků, kromě zdravotních sester a lékařů také ve většině případů otec dítěte. Nic takového se zkrátka nemůže stát,“ vyjádřil své přesvědčení také primář porodnicko – gynekologického oddělení přerovské nemocnice Lumír Studený.

Podle jeho slov porodní box neopustí žádné neoznačené dítě ani matka. „V minulosti mohla být situace v porodnicích o něco složitější, když rodilo několik maminek zároveň ve společných prostorách. V současné době je ale v jednom porodním boxu pouze jeden pár. Za své praxe podobný případ nepamatuji,“ dodal Studený.

nemocnici, která natrvalo poznamenala osudy mnoha lidí, reagují některé přerovské matky? „Mé první dítě se narodilo v Třebíči, takže jsem ráda, že se to nestalo právě mně. Nevím, jak bych se v takové situaci zachovala. Každá matka si za těch deset měsíců vytvoří k dítěti nějaké pouto. Asi bych si nechala to dítě, které jsem si dovezla z porodnice,“ řekla třeba Jiřina Netopilová z Předmostí.

„Možná by bylo nejlepší, kdyby to zůstalo tak, jak je, a děti si rodiny nevyměňovaly. Devět nebo deset měsíců je v životě dítěte dlouhá doba,“ soudí zase Slávka Samohýlová z Přerova. „Není důležité, kdo je biologický rodič. Hlavně, že je dítě v pořádku a žije ve spokojené rodině,“ míní další z oslovených Vlaďka Kadlčáková.