O znovuotevření místní porodnice vedení nemocnice ani Krajský úřad v Olomouci neuvažují.

„Hlavním důvodem, proč byla porodnice na začátku roku 2004 uzavřena, bylo zejména hledisko praktické. Porodnice v té době provozovala 15 novorozeneckých lůžek a stejný počet lůžek pro maminky. Tehdy se tu rodilo přibližně 450 dětí za rok, což je méně, než kolik se doporučuje,“ uvedl ředitel nemocnice Eduard Sohlich.

Počet porodů, které určují, zda má být porodnické oddělení zachováno, určuje na základě rozsáhlých statistik ve vyspělých zemích Světová zdravotnická organizace WHO (World Health Organization). Ta v současné době doporučuje zachovat ty porodnice, kde se počet porodů pohybuje ročně kolem tisíce.

Podle porodníka a vedoucího odboru zdravotnictví Krajského úřadu v Olomouci Václava Rýznara má smysl provozovat porodnické oddělení tehdy, pokud je v nemocnici nejméně 800 porodů ročně.

„Důležité je, aby byl v porodnici kvalifikovaný personál. Pokud je porodů např. jen 600 za rok, tak jsou to necelé dva porody za den. Lékaři, kteří provádí porody málo, pak nemají takovou zkušenost jako ti, kteří jsou ve větších nemocnicích, kde je porodů více. A to je v důsledku riziko i pro rodičky,“ vysvětlil.

Ačkoliv tedy musí být matka před porodem převezena na vzdálenější místo, je to pro ni výhodnější. Vedení nemocnice ani Krajský úřad tedy o znovuotevření hranické porodnice neuvažují.

Hranické maminky budou i nadále rodit zejména v Přerově nebo ve Valašském Meziříčí. „V přerovské porodnici se v měsících září a říjen tohoto roku narodilo celkem 45 dětí z hranického regionu, což je téměř 27 procent z celkového počtu,“ uvedl mluvčí přerovské nemocnice Tomáš Želazko.

Tamní porodní oddělení disponuje celkem čtrnácti lůžky. O dvě lůžka víc pak má také porodní oddělení ve Valašském Meziříčí. „U nás se rodí průměrně 15 dětí z Hranicka za měsíc. Řekl bych, že počet narozených dětí je v posledních letech stabilní,“ uvedl primář oddělení Tomáš Kopecký.

To, že Hranice nemají vlastní porodnici, pociťují jako nevýhodu zejména příbuzní rodiček: „Když jsem rodila, zavolali jsme sanitku, ale manžel nemohl jet v sanitce se mnou. Přáli jsme si, aby byl u porodu přítomen, a tak si odvoz do Přerova zařizoval narychlo sám,“ uvedla Michaela Bičanová.

Podobného názoru je také maminka dvou dětí Hana Vlachová.: „Poprvé jsem rodila v Hranicích, s druhým dítětem už jsem jela do Přerova. Byla to komplikace zejména pro rodinu. Naštěstí máme v Přerově příbuzné, a tak mohl manžel u nich pobývat, když mě docházel navštěvovat.“

I přes tyto nevýhody je však podle vedení Krajského úřadu převoz rodiček do Přerova či Valašského Meziříčí v současné době nejlepším řešením. Podle Rýznara je totiž také důležité, že ve větších nemocnicích má porodnické oddělení návaznost na operační sály a jednotky intenzivní péče. Nemocnice v Hranicích je však rodičkám k dispozici v případě akutních porodů.

„Pokud se jedná o akutní příhody, rodička je odvezena do hranické nemocnice na gynekologické oddělení,“ uvedl Sohlich. Toto oddělení také nastávající maminky sleduje po celou dobu těhotenství.

A jak se Krajský úřad staví k otázce porodů doma? „V dnešní době se tento trend hodně prosazuje. Skýtá však mnohá nebezpečí. I zdánlivě nekomplikovaný porod se totiž může během několika minut zcela změnit. A na převoz už pak může být pozdě,“ dodal také Rýznar.

Pavlína Chmelařová