Před rozhodnutím, zda se ujmout de facto nevýdělečného podniku, byli na pondělním setkání zastupitelé v Prosenicích.

„Podle prvního propočtu jsme zjistili, že provozovat poštovní služby znamená ztrátu padesát až šedesát tisíc korun za rok. Česká pošta se snaží převést své ztrátové podnikání na obce, udělat z toho veřejnou službu, kterou bude obec provozovat, což je pro nás v této fázi nepřípustné. Snažíme se všechny naše záměry udržet tak, aby nebyly ztrátové," vysvětlil starosta Prosenic Otakar Dokoupil s tím, že o dalších možnostech budou se státním podnikem dále jednat.

„Na jednu operaci má zaměstnankyně tři minuty, vůbec se nezastaví. Tak, jak je v současnosti záměr nastavený, není financovatelný a nemůže vyprodukovat zisk," konstatoval. Prosenická pobočka navíc funguje i pro okolní obce, služby zde využívají lidé z Buku, Radvanic nebo Grymova. „Je to spádová pošta, která je hned u zdravotního střediska, takže lidé si k nám přijedou vyřídit vše naráz – vyzvednou důchod a navštívit lékaře," doplnil starosta.

Poštovní služby jsou zachovány

Projekt Pošta Partner už funguje v Křenovicích, Měrovicích nad Hanou, Dolním Újezdu, Paršovicích, Polkovicích a Polomi. Česká pošta jej zavádí nejprve v menších obcích.

„Pokud není pobočka ekonomicky rentabilní, tak se v obci snažíme najít smluvního partnera, který by ji provozoval. Základní poštovní služby zůstávají zachovány," uvedl Matyáš Vitík, tiskový mluvčí České pošty. Jako první vždy osloví obec a v případě, že nedojde k dohodě, vytipuje si Česká pošta v dané lokalitě soukromníka.

Tak to už téměř rok funguje v Měrovicích nad Hanou. Na pečivo, ale i pro poštovní balík si zde lidé chodí do místního obchodu s potravinami. „Nemám žádné oficiální stížnosti. Sem tam mě ale lidé zastaví a mají různé výhrady, hlavně co se týká diskrétnosti. Je to malá prodejna, kde lidé čekají v jedné frontě na rohlíky nebo důchod, takže je jasné, že v tomto směru se kvalita služeb zhoršila," zmínil starosta Měrovic nad Hanou Ladislav Bařina.

Starosta Měrovic nesouhlasí

Zastupitelé návrh převzít pobočku neschválili, náklady na její provoz jsou příliš velké. „Vnímáme to tak, že Česká pošta jde cestou „naše starosti na hlavu jiných". Uvidíme, jaká bude budoucnost, služby by ale měly zůstávat zachovány, ať už je to město nebo vesnice, v tomto směru se stát od obcí odvrací. Není řešením, že státní společnosti převedou své prodělečné podniky na obce," dodal starosta.

Do svých rukou si poštovní služby naopak vzal úřad v nedalekých Křenovicích. „Nejdříve si to vyzkoušel místní podnikatel, který provozoval prodejnu potravin. Nefungovalo to moc dobře, takže se zastupitelstvo usneslo, že se do projektu zapojíme," řekl Jaroslav Lejnar, starosta Křenovic. Pro pobočku našli, koupili a opravili vhodné prostory a rozšířili provozní dobu, aby mohli služby využívat i lidé, kteří jsou přes den v práci.

Následují další obce

„Obec si nemůže dovolit jednu z posledních služeb zavřít. Za to, že ji provozujeme, dostáváme příspěvek, který některý měsíc pokryje náklady, další třeba doplácíme, záleží na obratu. Ale kdybychom museli doplácet velké peníze, tak bychom do toho nešli. Služba zatím funguje dobře, takže jsem spokojený" uzavřel Jaroslav Lejnar.

Zda přijmout či odmítnou podmínky projektu, se kterým začal státní podnik již před šesti lety, budou muset řešit zastupitelé v dalších obcí. Česká pošta totiž chce v celé republice převést do roku 2025 na Pošty Partner dva a půl tisíce poboček. Hustá síť je pro ni neudržitelná.