„Minulý týden jsme dělali nácviky postupu vlastního vytažení, co by mělo následovat a jak by se to mělo dělat. Teď čekáme, až se spraví voda, protože je tam špatně vidět. V červnu bychom to chtěli vytáhnout,“ řekl Michal Guba, předseda České speleologické společnosti 7-02 Hranický kras.

Tři čtvrtě roku

„Robot je tam skoro tři čtvrtě roku. Problém je ten, že robot je částečně vyroben z hliníkové kompozice a ten hliník tam trpí nejvíc,“ vysvětlil Michal Guba.

Dále zmiňuje, že je hliník povrchově ošetřený, ale pokud by se tam objevila prasklina, tak se do něj dostane voda a mohl by začít korodovat. Voda je totiž v Propasti na určitých místech vysoce agresivní. Proto speleologové počítají i s tím, že může dojít k nejhoršímu a robot nebude fungovat.

Proběhl nácvik

„Systém vytažení máme nacvičený a odzkoušený, takže funguje. Pokud tam budou podmínky a budeme mít člověka, který se nám potopí do dvou set metrů, tak by to mělo klapnout,“ pokračoval potápěč.

Takového úkolu se mohou zhostit dva muži – David Čani z Ostravy a polák Krzysztof Starnawski, kteří se o výlov robota v minulosti již pokoušeli.

Hloubka ponoru je omezená

„V současné době je rekord v potápění nějakých 330 metrů, ale to je na otevřeném moři. Tady je největší problém, že to jeskynní prostředí má svá specifika a tady se Krzysztof Starnawski potopil do hloubky 265 metrů. Ten nám řekl, že co se týče jeskynního potápění, tak je to strop,“ okomentoval možnosti speleologů Michal Guba.

Na hlubší ponory musí za sebe speleologové vyslat speciálního robota, jak to bylo při ponoru, díky kterému získala Hranická propast světové prvenství se svými 404 zatopenými metry. Podle předpokladů má být ale daleko hlubší.

„Střízlivé dohady jsou okolo dvanácti set metrů. Teď se tam objevily stopy helia, které je až ze 40 kilometrů, ale nikdo neví, kde se tam vzalo,“ zakončil předseda speleologického týmu.

Je tedy jasné, že se v budoucnu dočkáme dalších ponorů, které budou mít za cíl dostat se ještě hlouběji.