Stačilo pár dní a velká voda se přehnala obcemi Přerovska od Hustopečí nad Bečvou přes Hranice a Přerov až po Troubky a Kojetín. Přírodní živel měl na svědomí milionové škody i ztráty na životech.

Počet obětí dosáhl čísla třináct, což bylo nejvíc ze všech okresů postižených záplavami. Města i obce po deseti letech změnily svůj vzhled k nepoznání, jejich obyvatelé však na ničivou povodeň dodnes nezapomněli.

Zvláště se jim pak vrylo do paměti datum 7. 7. 1997, kdy voda kulminovala a začala evakuace desítek obyvatel.

Voda zničila rekreační oblast

Jako první dorazila voda do Hustopečí nad Bečvou. Nejvíce zde byl postižen rekreační areál, kde bylo třeba zbourat čtyřicet chat. „Ten první nápor vody byl opravdu nepříjemný, všude bylo bláto a v některých oblastech voda dosahovala až do výše jednoho metru. Blátem a odpadem byla zanesena některá jezera, kde zkazila čistou vodu, takže dodnes není rekreace taková, jako dřív,“ uvedl hustopečský místostarosta Antonín Horník (KDU–ČSL).

Voda také zničila most, který bylo poté potřeba odstranit. Po povodních se chataři snažili obnovit svůj majetek, ale někteří jej raději prodali.

„Jednáme s ministerstvem zemědělství a se správci povodí Moravy, aby se udělala nějaká protipovodňová opatření, ale nezdá se mi, že by se za tu dobu něco změnilo,“ řekl Antonín Horník.

Třicet domů bylo pod hladinou

V záplavovém území po proudu dále od Hustopeč leží obec Ústí. „U nás to bylo nehorší ve středu obce, kde bylo vodou zasaženo přes třicet rodinných domků. Asi čtyři z nich musely být zbourány, ostatní jsou opraveny nebo se opravují,“ informoval ústecký starosta Libor Vykopal (bezp.).

Protože v dalších letech se voda do Ústí vrátila znovu, i když ne v takové míře, vedení obce se snaží, aby na takovéto situace bylo dobře připraveno. „Nechali jsme vyčistit Opatovický potok a máme plány pořídit si suchý polder. Kdyby se měla taková spoušť vrátit, tak je dobře, že lidé už vědí, co mají dělat. Tehdy byla informovanost opravdu nízká,“ dodal Libor Vykopal.

Pojišťovny vyšly lidem vstříc

Blízký Černotín na tom nebyl tak zle jako ostatní obce. Nejvíce byly postiženy domky za tratí, které zvláště starší lidé nechtěli opustit.

„Kromě rodinných domů bylo zaplaveno také fotbalové hřiště a klubovna. Naštěstí v obci žádná stavba nespadla. Myslím si, že pojišťovny vyšly lidem z postižené oblasti vstříc, a tak se mnoho domů vrátilo zase do původního stavu,“ řekl černotínský starosta Jiří Andrýs (bezp.)

Obec ale musela opravit zanesenou čističku odpadních vod a zničené elektrické rozvody. „Nechali jsme si vypracovat protipovodňovou studii a teď pouze čekáme, až se uvolní nějaké peníze z fondů. Kdyby se povodně měly vrátit v takovém rozsahu jako v roce 1997, tak máme určitě výhodu v tom, že lidé jsou už více informovaní a vědí, co mají v takové situaci dělat. Tok Bečvy a běh přírody obecně však nijak korigovat nemůžeme,“ dodal Jiří Andrýs.

Nikdo nevěřil, že se to může stát

Velká voda řádila také v lázních Teplice nad Bečvou „Já jsem tehdy ještě v lázních nebyl zaměstnaný. Můžu však rovnou říct, že to byla hrůza, ostatně jako všude,“ popsal tehdejší situaci v lázních jejich nynější technický manažer Josef Frélich.

Značnými škodami byl postižen především lázeňský dům Bečva, poničeny byly zdejší tenisové kurty a minigolfový areál. Lázeňský dům Bečva byl v roce 2004 až 2005 kompletně zrekonstruován.

„Ve sklepech domů jsou čerpadla, která v případě ohrožení zvládnou vodu přečerpávat zpět do kanalizací. Proti povodním se v Teplicích nad Bečvou nechaly zpevnit oba břehy Moravy a také jsou zavedeny elektronické měřiče, které průběžně informují o stavu hladiny vody,“ uvedl Josef Frélich.

Stejně jako mnoho ostatních i on se domnívá, že výhodou oproti tehdejší době je lepší informovanost obyvatel. „Tehdy nikdo nevěřil, že povodně mohou mít takové důsledky. Dnes jsou lidé určitě ostražitější a proto by evakuace obyvatel byla rychlejší a snadnější,“ podotkl Josef Frélich.

Žena zemřela v troskách domu

Následně se pod hladinou ocitla velká část Hranic. Odhadované škody, které rozbouřená Bečva ve městě napáchala, dosahovaly více než 31,5 milionu korun. Dvě rodiny přišly o svůj dům, protože silně poškozené budovy musely být strženy.

„Největší daň si vybrala povodeň na životě starší ženy, která zemřela při zřícení domu v osadě Drahouše-Rybáře,“ sdělila tajemnice zdejší protipovodňové komise Ladislava Michálková.

Kromě řeky Bečvy se ze břehů vylily i potoky Ludina a Velička. Část obyvatel města odřízla voda zcela od zásobování. Zatímco povodňové vody bylo všude dost, nastala nouze o vodu pitnou. Čistička, která ji dodávala obyvatelům města, byla totiž také zatopena.

Po povodních se opravily hráze řeky Bečvy na obou březích, na hlavní ochranu, suchý poldr u Teplic nad Bečvou slíbený vládou, však Hraničtí stále čekají.

 

 

O tom, co před deseti lety napáchala velká voda v dalších obcích na Hranicku a Přerovsku, se dočtete v zítřejším vydání našeho Deníku.