Podle slov mluvčího města Petra Bakovského vycházeli zastupitelé původně z obdobných vyhlášek v jiných městech. Jedním z nich byl například Přerov.

„Po rozhodnutí soudu, který přerovskou vyhlášku zrušil, doporučila rada města zastupitelstvu zrušit i tu hranickou, což zastupitelstvo na své zářijovém jednání učinilo," sdělil.

Místostarosta Hranic Ivo Lesák jeho slova potvrdil. „Chybí nám opora v zákoně, proto jsme byli nuceni vyhlášku zrušit. Když jsme viděli, že neprošla přerovská vyhláška, věděli jsme, že bychom se museli také odvolat k ústavnímu soudu, který by pravděpodobně skončil se stejným výsledkem. Záporným," povzdechl si.

Při drcení kameny kropí

Město se ale nevzdává a hledá další řešení.

„Svolal jsem si předsedy osadních výborů Lhotky a Velké, abychom se dohodli na dalším postupu. Také jsem navštívil lomy a hovořil jsem s provozovateli. Potvrdili mi, že nechtějí zhoršovat životní prostředí ani ničit soukromý či veřejný majetek," vysvětlil Ivo Lesák, který řešení vidí v oboustranné domluvě.

„Ze strany lomu to vypadá, že se snaží omezit prašnost v prostorách lomu co nejvíce. Zakrývají pásy třidičů, zredukovali drtiče ze dvou na jeden a nově zde zkrápí frakce, což znamená, že při drcení kamene je materiál zkrápěn," popsal dále.

„V plánu je zde zredukování skládky jemné šotoliny, kamínků, které vítr může odfoukávat, materiál na korbách se snaží kropit a plachtovat," popsal snahu vedení kamenolomu v Hrabůvce.

„Ovšem kontrola toho, co slibují, je na osadních výborech. Ten může vyhodnotit, jestli se domluva plní nebo neplní," přemítal dále místostarosta.

Lom zrušit nebo postavit obchvat

Pavel Valenta, člen osadního výboru ve Velké, má k řešení problémů razantní přístup.

„Pro nás by bylo nejlepší, kdyby se lom buď úplně zrušil, a nebo by se vytvořil obchvat, který byl plánovaný směrem k bývalému Phillipsu. Neustále se kolem budují nějaké obchvaty. Přece není možné, aby přes Velkou jezdila taková těžká doprava," pozastavil se nad nelehkou situací.

„Udělali jsme tu novou kanalizaci, a teď se díky těžké dopravě ničí. Navíc nevyhovuje most přes Veličku. Pravidelné otřesy zničí silnici i s podložím. Je třeba si uvědomit, že silnice byla stavěná před lety pro daleko lehčí dopravu," popsal.

„Sám pan místostarosta Lesák po prohlídce lomu zjistil, že v devadesáti procentech se sice povolená váha nákladu dodržuje, ale plachtování nikdo nedodržuje, teď už ani nemusí," podotkl dál Pavel Valenta.

Zaplachtovaný jen zlomek aut

Potvrdil to i Ivo Lesák. „Co se týká plachtování, hodinu jsem sledoval dopravu a z jednadvaceti nákladních aut byly zaplachtovány tři. Navíc prach se dá nějak vyřešit, ale největší problém je doprava," upozornil Ivo Lesák.

Každý pracovní den projede Velkou a Lhotkou asi tři sta nákladních vozidel.

„Od půl šesté do sedmi večer tu panuje čilý ruch. Navíc jde o třicetitunové nákladní vozy. A to je opravdu hodně. Máme zde dvě řešení. Buď vybudovat novou cestu mezi Drahotušemi a CTParkem, takže by se musel zvětšit podjezd pod tratí. A dalším řešením je cesta podél dálnice," nastínil možnost dalšího kroku Lesák.

Žádná jiná cesta tudy prostě nevede

Právě frekventovaná doprava vadí hlavně místním obyvatelům, na což poukazuje i Zuzana Kuráňová z Velké.

„Velká prašnost se ve Velké zamaskovat prostě nedá. Nákladní auta projíždějí obcí zvýšenou rychlostí. Ohrožují tím chodce a způsobují znečištěné ovzduší, nebo přímo zanesené cesty, ať už jejich nákladem nebo bahnem ze svých kol," postěžovala si obyvatelka, která má s nákladními vozy špatné zkušenosti.

„Pravidelně ráno chodím na zastávku podél mostu a projíždějící náklaďáky ani nezpomalí, ani nejsou nijak opatrné," povzdechla si.

„Bohužel, zatím to je ale tak, že než najdeme to správné řešení, auta tudy jezdit budou, protože žádná jiná cesta tudy prostě nevede. Touto problematikou se budeme nadále zabývat," uzavřel místostarosta města Hranice Ivo Lesák.