Přerovsko: památky navštívily stovky lidí

V Hranicích se stejná akce uskuteční už příští víkend.

Nádvoří zámku ožilo koncertem

Největším lákadlem pro milovníky historie byl v Přerově židovský hřbitov, kam se lidé běžně nedostanou. Prohlídky této významné kulturní památky využily v průběhu nedělního dopoledne desítky lidí a na místo dorazila autobusem dokonce celá výprava.

„Jsem tu poprvé v životě a překvapila mě rozlehlost areálu a i to, jak je udržovaný. Navíc jsou tu některé poměrně mladé hroby,“ řekla jednasedmdesátiletá důchodkyně z Přerova.

Ta prý během Dnů evropského dědictví obešla i další památky ve městě.

„Prohlédla jsem si kostel svatého Jiří a nebo zdejší Pravoslavný chrám. Moc se mi to líbilo,“ pochvalovala si.

Na nedostatek návštěvníků si v sobotu, kdy byly prohlídky zdarma, nemohli stěžovat ani v Muzeu Komenského v Přerově.

„Za celý den prošlo branami muzea na 324 návštěvníků, což je téměř o stovku více než loni,“ upřesnila asistentka ředitele Muzea Komenského v Přerově Olga Haluzková.

Největší zájem měli lidé o prohlídku archeologické expozice ve sklepních prostorách zámku, líbily se ale i školní třídy ze 17. století a nebo kabinet z dob Rakousko-Uherska.

Lidé využili i možnosti výstupu na věž zámku. Dny evropského dědictví zpestřil v Přerově také doprovodný program. V sobotu dopoledne byla na nádvoří zámku vyhodnocena výtvarná soutěž Hurá za Ferdou mravencem a večer patřil koncertu přerovské skupiny Pohoda.

Lipník: neznámých památek ubývá

Brány památek otevírá každoročně v září i město Lipník nad Bečvou, a to už od roku 2003. V minulých letech měli lidé možnost zhlédnout nejrůznější rarity, jako třeba sklep měšťanského domu, sklepy bývalého pivovaru, střešní zahradu před a po rekonstrukci a nebo konírnu zámku před rekonstrukcí.

Postupně se ale i původně nepřístupné památky zpřístupňují, takže dnes se návštěvníci během turistické sezony dostanou s průvodcem například do zvonice či synagogy nebo na židovské hřbitovy. Zcela neznámých památek postupně ubývá a před zraky lidí zůstávají skryty snad jen měšťanské domy v centru města.

„Chtěli bychom v budoucnu ukázat i tyto památky. Jsou ale většinou v soukromém vlastnictví, a tak bude záležet hlavně na ochotě vlastníků,“ přiblížila plány Blanka Prudilová z odboru školství a kultury Městského úřadu v Lipníku nad Bečvou.

Hlavní lákadla: klášter a sklepy pivovaru

Největším lákadlem byly během Dnů evropského dědictví v Lipníku nad Bečvou sklepy bývalého pivovaru, protože se zatím veřejnosti otevřely pouze jednou – a to v roce 2006. Lidé se zajímali i o prostory bývalého kláštera. O zpřístupnění a využití kláštera nyní usiluje občanské sdružení Piaristická kolej.

„Přestěhovali jsme sem expozici o „zapomenutém básníkovi“ Bartošovi Vlčkovi a sběrateli pohádek Jaroslavu Polkovi,“ řekla Jarmila Musilová z občanského sdružení.

„Připravili jsme i malou výstavku o historii piaristů v Lipníku a snažíme se po kouscích alespoň trochu vrátit do kláštera život a naznačit jeho možné využití,“ podotkla.

Největším tahákem letošních Dnů evropského dědictví byly noční prohlídky městské památkové rezervace. Střed města prošly v sobotu během šesti prohlídek více než tři stovky návštěvníků.

Na své procházce potkali hned několik významných osobností – zakladatele místního panství Bohuše z Drahotuš, významného šlechtice Viléma z Pernštejna i Petra Voka z Rožmberka s Kateřinou z Ludanic.

Autor scénáře, Lubor Maloň, vycházel z historických pramenů, ale částečně popustil i uzdu fantazii. Inspiroval se však ve Smolné knize města Lipníka.

Paradoxně nejvíce pravdivá tak byla scénka na nádvoří zámku, která přiblížila atmosféru středověkých procesů s čarodějnicemi. Během nočních prohlídek účinkovali členové přerovského občanského sdružení Cukrle.

Petra Poláková - Uvírová, Magdalena Gladišová