Z analýzy mezi velkými podniky ve městě vyplynulo, že nejvíce zasaženy „ruským embargem“ by byly přerovská chemička a slévárna. Bez plynu se ale neobejde ani místní pivovar nebo pekárny.

Pokud se naplní katastrofický scénář, ocitne se celý okres bez pečiva. „Bez plynu nemůžeme vůbec vyrábět, potřebujeme ho v celém procesu - a to konkrétně při výrobě anorganického pigmentu. Zatím jsme produkci neomezili, ale pokud dojde k vyhlášení druhého regulačního stupně, bude to znamenat snížení výroby, i když ne úplné odstavení provozu,“ uvedl ředitel chemičky Precheza Karel Šimeček.

Podobně je na tom i přerovská slévárna. „V případě, že by došlo k přerušení dodávek plynu, bylo by nutné provést částečnou odstávku výroby. Na plynu je totiž závislá část provozu na tepelné zpracování odlitků,“ komentoval situaci generální ředitel významné slévárenské společnosti v Přerově Petr Wisin'ski.

Ten ale doufá, že se nakonec pesimistické předpovědi nenaplní. Odstávka plynu by se dotkla i odvětví, která jsou pro lidi životně důležitá. Pokud totiž Rusko na delší dobu utáhne kohoutky, přestane se na Přerovsku péct pečivo. „Krátkodobé omezení nás neohrozí a jsme schopni dál vyrábět. Kdyby ale bylo razantní, ocitne se celý okres bez pečiva,“ vysvětlil dopady ředitel přerovské pekárny Racek Václav Vrána.

V podniku už se na krizový scénář připravují. „Samozřejmě že o problému diskutujeme a zvažujeme i možnost přejít na jiný druh paliva. Výroba pečiva je totiž z devadesáti pěti procent závislá právě na plynu,“ dodal ředitel.

Bez zemního plynu by se neobešla ani výroba pěnivého mokuv přerovském pivovaru. „Plyn potřebujeme k výrobě páry, jejíž největší spotřeba je na varně. Krizový scénář zatím nepřipravujeme, protože technologický proces nám umožňuje krátkodobě přerušit výrobu piva. Zásoby máme navíc ve sklepích,“ uvedl ředitel přerovského pivovaru Pavel Svoboda.

Cement Hranice je závislý na uhlí

Některé velké firmy na Přerovsku dopad přerušení dodávek bezprostředně nepocítí. „Hlavní palivo, které při výrobě používáme, je černé uhlí. Zemní plyn využíváme jen okrajově, a to na vyhřívání vychladlých pecí. Nás by se to tedy nijak nedotklo,“ konstatoval třeba finanční ředitel společnosti Cement Hranice Jiří Haša.

„Na dodávkách plynu nejsme přímo závislí, protože naší hnací energií je především elektřina. Dílčím způsobem sice plyn využíváme, ale z více než devadesáti procent jsme závislí na elektřině a teple – to jsou naše hlavní média,“ shrnul také zástupce generálního ředitele společnosti Meopta Optika v Přerově Vítězslav Moťka.

Situaci ve světě a politická jednání s Ruskem napjatě sledují také zástupci vedení přerovského magistrátu. Město je v případě naplnění nejhorších prognóz připraveno svolat krizový štáb. „Máme naštěstí tu výhodu, že asi dvanáct kilometrů od Přerova - v Lobodicích - je jedna ze sedmi zásobáren plynu v republice. V případě krize by nám to tedy mohlo pomoci,“ míní mluvčí přerovského magistrátu Bohuslav Přidal.

V lobodické podzemní zásobárně plynu zatím situaci hodnotí příznivě. „S dodávkami jsme začali až v lednu a zatím jsme ze zásob vytěžili jen malé množství plynu. Denně jde ke spotřebitelům pět milionů metrů kubických, ale teď těžíme na maximum podle potřeb dispečinku,“ informoval vedoucí Josef Divina z podzemního zásobníku zemního plynu v Lobodicích.

Celková kapacita zásobníku je podle jeho slov 180 milionů metrů kubických. Dodávky tepla do přerovských domácností a firem by se ruská blokace plynu nedotkla.

„V Přerově se spaluje černé uhlí a z něj se dělá pára k výrobě tepla. Nás by tedy krize neovlivnila,“ uvedl mluvčí teplárenské společnosti Dalkia Milan Wagner.

V současné době je podle zástupců společnosti RWE Transgas situace v zásobování zákazníků na celém území republiky stoprocentní. „Dodávky zemního plynu do České republiky severní cestou, přes hranice s Německem, jsou stabilní. Aktuálně nedochází k žádným problémům v zásobování zemním plynem,“ uvedl včera mluvčí společnosti RWE Transgas Martin Chalupský.

Petra Poláková-Uvírová, Dagmar Rozkošná