Tuto dávnou tradici v obci oživily členky místního Českého červeného kříže.

„Snažíme se v naší obci rozvíjet kulturní a společenský život. Draní peří jsme poprvé zorganizovaly vloni. Sejdeme se a probereme spolu třeba recepty, nebo život v obci,“ vysvětlila Ludmila Oravová z Horních Těšic, kde žije zhruba sto padesát lidí.

Peří se v obci dralo za dlouhých zimních večerů ještě v dobách, kdy televize nebyla součástí každé domácnosti, řadu let.

„Když jsem byla mladá, tak jsme u nás doma vždycky v zimě draly peří. Každý týden to bylo v jiném domě. Sousedky se vždycky domluvily a pomohly si navzájem, postupně se vystřídaly ve všech chalupách,“ vzpomíná na své mládí seniorka Milena Rušarová.

„Měla jsem to moc ráda, vždycky se u toho upila nějaká štamprlička a ženským se rozvázal jazyk. Rozebralo se, kde tu co. Dozvěděly jsme se, kdo se s kým zapletl, kdo se pohádal, prostě takové ty vesnické drby,“ zasmála se. Smích či kýchnutí při draní je ale spíše pohromou.

„Nejhorší bylo, když u povídání řekl někdo nějaký vtip a všichni se začali smát, nebo někdo kýchl, to pak peří lítalo úplně všude,“ doplnila ji s úsměvem Ludmila Oravová.

Peří tvoří osten, z něhož vyrůstá prapor a ten se z ostenek jemně strhává, což je vlastně draní peří. Ostenky si většinou házely do zástěry a pak z nich dělal takzvaný podhlavník, který se dával ještě pod péřový polštář.

Škubačky v Horních Těšicích v pátek draly peří kachní, i když podle jejich slov je nejkvalitnější to husí.

„Kachny u nás doma chováme asi tak čtyři roky. Na podzim je zabijeme, a napadlo nás, že je škoda to peří vyhodit, když naše babičky ničím nikdy neplýtvaly, začaly jsme po jejich vzoru, jako dobré hospodyňky, drát,“ vysvětlila Milena Rušarová.

Ze dvou a půl pytle peří z padesáti kačen budou polštáře. 

„Není nad to si pořádně natřepat polštář. Ty dnešní náhražky nic nevydrží, ten z pravého peří máte celý život,“ shodly se všechny u stolu.

Kolik je potřeba na jeden polštář a kolik na duchnu nebo-li peřinu? A jak dlouho trvá, než se naškube?

„Dříve mívala duchna čtyři kilogramy peří. Bývaly to pořádné peřiny. Přes noc se v chalupě netopilo, takže pod ní muselo být teplo,“ vysvětlila.

Podle slov Mileny Rušarové trvá naškubat 20 gramů peří v průměru jednu hodinu.

„Nadrat peří do polštáře, který má zhruba jeden a půl kila, zabere kolem sedmdesáti hodin práce. Do peřiny je to mnohem více, když počítáme zhruba tři a půl kilo peří, tak to vychází na 175 hodin,“ upřesnila a před sebou už má hromádku jemně nadraného peří.

Páteční večer si děvčata v Horních Těšících zpestřila i dobrým jídlem. Od vedlejšího stolu voněl domácí chléb, čerstvě vyškvařené sádlo se škvarkami a povidlové buchty.

Draní peří Na polštář 1,3 až 1,5 kg peří = 65 až 75 hodin práce
Na peřinu: 
3,5 kg klasická = 175 hodin
1,5 kg prošívaná = 75 hodin