Než jste nastoupila na Městském úřadě Hranice pracovala jste přibližně rok na Moravskoslezském krajském úřadě, kde jste měla na starosti projekt zóny Nošovice. Jak vás tato práce bavila?

Dá se říct, že to byla obdobná práce, kterou jsem zažila už před tím na Městském úřadě v Hranicích, kde jsem měla na starosti a podílela se na přípravě průmyslové zóny Philips.

Co přesně bylo náplní této práce?

Byla to taková investiční příprava toho projektu. Jednalo se o čerpání dotací, které byly na tento záměr určeny. V Nošovicích to bylo hodně obdobné. Jednalo se hlavně o takovou koordinaci toho projektu. Ta práce byla hodně pestrá a zajímavá, protože krásně vidíte jak vám to celé roste pod rukama.

Jak náročné je tak velký projekt jako byl v Nošovicích uhlídat a zvládnout?

Tak pokud jde o Nošovice, tak to byl opravdu velký projekt. Jednalo se o velké částky. Muselo se domlouvat vykupování pozemků a do toho samozřejmě jednat i se stavebními firmami. Současně jste i partnerem toho investora. Jak říkám, je to velmi pestrá práce, kde jste v neustálém kontaktu s lidmi.

S této pozice jste přešla na místo místostarostky v Hranicích. Co vás vedlo ke změně a vůbec ke vstupu do politiky?

Pomohlo k tomu, že už před tím jsem pracovala na úřadě v Hranicích. Měla jsem možnost si to vyzkoušet od referenta až po vedoucího odboru a díky tomu vidíte trochu více do chodu toho města. Víte já tvrdím jedno.

Povídejte.

Nadávat je sice hezké, ale nic to neřeší. Pokud se mi něco nelíbí, tak se s tím pokusím něco dělat. A to je také jeden z důvodů, proč jsem vstoupila do politiky.

Z této pozice jste po letošních volbách přešla plynule na pozici starostky. Zatím jste v této pozici krátce, jak se vám v ní líbí?

Tak je to zatím čtrnáct dní od zastupitelstva, ale to připadá jako věčnost. Vždycky si říkám, že příští týden bude klidnější, ale pak se podívám do pracovního kalendáře a jen vidím, jak se mi to postupně zase plní.

Vy jste už na radnici ve vedení města byla, tak přece jen by ten přechod měl být trochu jednodušší?

To je pravda. Některé věci už přece jen znám, ale do některých je potřeba dostat se daleko hlouběji. Nechci říct, že je to úplný rozjezd, ale je toho daleko více, co se na vás hrne. Ale musím říct, že mě toto nevadí, protože jsem takový ten typ, který pod tlakem pracuje nejlépe.

Co bylo to první, co jste při nástupu do funkce udělala?

To tam nemůžete dát ( s úsměvem). Ne ale opravdu tomu se smál i pan tajemník, protože první věc, kterou jsem udělala byla změna termínu porad s vedoucími jednotlivých odborů. Přece jen v pátek v 7:15 je to vražedný čas. Zejména, když bývá třeba před tím do noci zastupitelstvo.

Ve chvíli, kdy jste byla ustanovena starostkou vám byly předhazovány dvě věci. První, že jste na tuto funkci ještě mladá a že jste žena. Byl problém se s tím vyrovnat?

Tak ty řeči už naštěstí pominuly. Přiznám se, že jsem neměla problém se s tím nějak vyrovnávat. Nemyslím si, že bych byla až tak mladá. Už mi přece jen bude čtyřicet a to už je věk, kdy už každý člověk má za sebou nějakou zkušenost a přitom má ještě dost síly a energie. Když jsem o tom poté trochu víc přemýšlela, tak i doktor Juračka na tom byl s věkem hodně podobně, když se stal poprvé starostou. To bylo někdy v roce 1990 a tenkrát mu bylo také teprve nějakých jednačtyřicet let. A jemu to také tenkrát nikdo nepředhazoval. Tak proč teď připomínat věk.

A ta poznámka, že jste žena?

Co se týká toho, že jsem ženská, tak to mě připadá hodně nefér. Už jsem to říkala jednomu novináři. Znám spoustu měst třeba na severu Moravy, která vedou nebo vedly ženy a ta města se přece také nehroutí. Vždyť je to přece jedno, v něčem jsme lepší my ženské a v něčem zase chlapi.

Takže nesouhlasíte s občasnými názory, že tyto vysoké funkce by měly patřit mužům?

Ne vůbec. To máte jak s řízením. Také se běžně říká, že chlapi jsou lepší řidiči. Jasně ženské třeba mají problémy s parkováním, protože jim chybí takové to periferní vidění, ale i podle statistik daleko více nehod s porušením předpisů způsobují muži.

Bude mít změna starosty vliv na nějaké personální změny na úřadě? Zejména, co se třeba týká vedoucích odborů.

Samozřejmě se budeme s panem tajemníkem bavit o tom, zda ten úřad nelze v některých oblastech řídit efektivněji. Pokud jde o vedoucí jednotlivých odborů, tak tam platí zákon o úředních a pokud bych chtěla vedoucí odvolávat, musela bych pro to mít nějaký důvod. V tuto chvíli nevím o tom, že by byl nějaký závažný důvod k nějakým závažným změnám.

A pokud jde o změny ve vedení příspěvkových organizací?

Tak tam je to úplně stejné. Zatím žádné změny nechystáme, protože nevím o tom, že by kterýkoliv z vedoucích těchto organizací nedělal svou práci dobře.

Vraťme se ještě krátce k povolebním vyjednáváním, Jak složitá byla?

Tak náročné to samozřejmě bylo. Ale myslím si, že ne až tak. Spíše to ze začátku byly trochu nervy. Potom, když už to směřovalo k nějakému cíli, tak už to bylo hlavně o té práci.

Byly nějaké jiné možnosti na koalici, do které by jste jako strana šla?

Pokud jde o koalici, tak si myslím, že moc jiných variant na složení ze strany ČSSD nebylo. Když se to totiž vezme podle počtu mandátů, co získali všechny strany, tak to asi jinak nešlo. Ale já si vůbec nemyslím, že to je špatně. Ty poslední roky ta spolupráce s ODS byla z mého pohledu dobrá. Ve městě proběhla spousta investic. I z toho pohledu si myslím, že nebyl žádný důvod to měnit.

Jaký je podle vás důvod, že strany jako ČSSD a ODS, které si dříve nemohli ani přijít na jméno, teď tvoří ve spoustě měst koalice?

Tak oni ty problémy mezi nimi jsou hlavně v té vysoké politice na úrovni té parlamentní politiky. Pokud jde o tu komunální, tak tam jsou ty zájmy obou stran hodně podobné. Je v podstatě jejich společným zájmem, kde třeba město bude investovat. Oni jsou v tom přímém kontaktu s těmi lidmi a z toho zřejmě vychází i ta jejich spolupráce na komunální úrovni. A tím, že znají ta ožehavá témata v každém tom městě, tak proto jsou schopni se domluvit.

Co je podle vás takový ten největší problém, který by bylo potřeba vyřešit a který Hranice nejvíc tíží?

Asi je to doprava a stav komunikací ve městě. Ono to totiž není úplně jednoduché, protože pokud do nich dáte sto miliónů, tak ty zase budou někde chybět.

Pokud jde o dopravu, tak směrem na Ostravu už je problém vyřešen dálnicí. Jak to ale vypadá s Palačovskou spojkou směrem na Slovensko?

Ta spojka je pro města jasné řešení. Naštěstí se jedná o investici státu, protože rozpočet je tam myslím 4,5 miliardy korun a to by toto město opravdu dohromady nedalo. Hranice se spolu třeba se Vsetínem a Valmezem snaží tlačit na stát, aby ty prostředky na to byly. Včera na radě byl zastupováním v této oblasti pověřen inženýr Hübl. On je za Věci Veřejné a ti mají dopravu na starosti i ve vládě.

Další věcí, která tíží nejen Hranice, ale i celou republiku je stoupající nezaměstnanost. Jak s tím se chystáte bojovat?

To se přiznám, že nevím. Nemělo by to být o tom, že by město nachystalo zase nějakého zahraničního investora a stavělo další průmyslové zóny. To už tady bylo.

A je tedy nějaká cesta jak tomuto pomoci?

Tak možností by bylo trošku probudit u mladých zájem o učiliště. V Hranicích je střední odborné učiliště strojírenské. V Hranicích jsou i strojírenské firmy a tady by tedy mohla být určitá cesta. To je oblast, kde si myslím, že by město a kraj mohli hodně pomoci.

Jak to v souvislosti s tímto problémem vypadá s areálem po Philipsu?

Ten areál už je prodaný. CTPark měl ještě před začátkem hospodářské krize několik zájemců, kteří pak ale od vstupu do areálu odstoupili. Současný majitel má tu výhodu, že tu ty haly už stojí a já věřím, že se podaří je naplnit firmami a vytvořit pracovní pozice.

Dalším věcí, která v Hranicích nevypadá zrovna reprezentativně je autobusové nádraží. Co s tím se dá z vašeho pohledu udělat?

Je zpracovaná studie, jak by to nádraží mělo vypadat. Dnes už víme, že je zbytečně velké. Ten objem dálkové a příměstské dopravy se snížil a ten prostor je zbytečně velký. Ale ten odhad investiční prostředků se zatím zdá příliš vysoký. Takže v nebližší době se nějaká změna nechystá, protože je udělán plán investicí a i těch rozjetých akcí je spousta a ty je potřeba dotáhnout. V nejbližších dvou letech se tedy na nádraží nic nezmění.

Říkáte, že je udělaný plán investicí. Na co se tedy mohou obyvatelé města těšit?

Chystá se například rekonstrukce Hviezdoslavovi. Ty co bydlí u kostelíčka se mohou těšit na to, že domov důchodců bude mít trochu veselejší fasádu. Ve Slavíči se bude dělat azylový dům. Jedná se prostě o takové praktičtější věci.

Dalším ožehavým tématem, který Hranice už dlouho trápí je otázka povodní. Máte vy nějakou představu, jak toto vyřešit?

V současné době chystá Povodí Moravy projekt zkapacitnění hranického jezu. To je věc, která části Hranic na Bečvě pomůže. Ale lidé v Hranicích si nemůžou myslet, že díky tomu najednou povodně nebudou. Z velké části je to otázka hospodaření v krajině. Na Veličce a Ludině se navíc chystají malé poldry, což může také z části pomoci.

Otázka velkého poldru na Bečvě je už dlouhodobě otevřena. Máte nějakou představu jak popohnat tuto možnost?

Tam je zásadním problémem vlastnictví pozemků. Dokud si stát a Povodí Moravy nevyřeší to, jak se s těmi lidmi vyrovnat, tak se to prostě nepohne. Je to velká stavba na velkém území a dokud se majetkově nevyřeší, tak se nikam nepohne.

Tlačí Hranice nějakým způsobem na Povodí, aby to vyřešilo?

Samozřejmě. Ta jednání stále probíhají. Buď přijedou oni sem, nebo my jedeme na Povodí. Ale u nich platí to co o parlamentních politicích. Oni jsou daleko a je ten problém až tak netrápí.

K dalším problémům v Hranicích patří stále větší množství vzrůstajících heren a casin. Jak se s tímto chystáte bojovat, popřípadě to omezovat?

Město má vyhlášku, kterou toto částečně omezilo alespoň v centru. Město dává povolení na výherní automaty a stát zase na výherní terminály. Hodně je to o neustálém kontaktování státu, aby nezapomínal na to, že to v Hranicích nechceme. Ale nedělejme si nějaké velké iluze, protože se jedná o poměrně zajímavý příjem do statní kasy. A i město z toho má nějaký příjem.

To jistě, ale pro město a lidi to má tu nepříjemnou stránku, která přináší například zvýšenou kriminalitu. Jak město bojuje s tímto a jak jste obecně spokojena s prací policie?

Je to tak. To nebezpečí zvyšující kriminality tu je. Pokud jde o práci Městské i republikové policie jsem velmi spokojená. Myslím si, že obě složky pracují v Hranicích velmi dobře. Velmi dobře spolupracují a dělají spoustu akcí jako je například prevence proti podávání alkoholu mladistvím. A pokud mám informace, tak i objasněnost případů v Hranicích je velmi vysoká.

Na závěr to trochu odlehčíme. Pomalu se blíží vánoce. Jak vy se těšíte na ten vánoční a adventní čas?

To jsem se úplně vyděsila, když jsem zjistila, že už se vánoce zase blíží. Ze skříně jsem dokonce vytáhla několik dárků, které jsem měla přichystané už loni. Vánoce jsou samozřejmě fajn. Osobně se těším moc, protože z mé strany jsou takové společenské. S přáteli už máme takové zajeté rituály, které pravidelně dodržujeme.

JAKUB ZEMAN