„Spolu se svým tatínkem Cyrilem Klumparem se staráme o les, který je tady v okolí Stříteže. Jedná se o mladý les, který byl napaden kůrovcem a vichřicemi. My se snažíme těch několik málo hektarů lesa znovu zasadit a oživit. Problémem kromě škůdců jsou i vývraty a polomy, kdy se mladý les musí vytěžit a z malého prodeje dřevěné hmoty se nedá zalesnění utáhnout “ začíná své povídání Erik Klumpar. A pomalu ve svém vyprávění přechází k tématu vánočních stromků.

„Můj otec se narodil na samotě a odjakživa měl k lesu velký vztah. Vystudoval v tomto oboru i patřičné školy a potom pracoval pro lesy Zemědělského družstva ve Stříteži. Už můj děda ho učil sázet hustěji než se předepisuje a smrk sázet k listnáči jako ochranou dřevinu proti okusu. Díky tomu se po šesti až osmi letech můžou vyřezávat smrky na vánoční stromky. V lese zůstanou především buky a duby a tam kde je vysoká zvěř přece jen najde a sežere necháváme smrky. Tím vzniká kvalitní smíšený les o patřičné hustotě“ pokračuje v povídaní Erik Klumpar.

Proč živý a ne umělý?

Mezi lidmi se poslední dobou šíří názor, který není vůbec ojedinělý. Živý strom na vánoce podle nich škodí lesu a proto dávají přednost stromkům umělým.

„No to je největší nesmysl, který jsem poslední dobou často slyšel. Díky vánočnímu prodeji stromků se dá z vydělaných prostředků ten les dále ošetřovat a obnovovat. Současně tak dávají majitelům další motivaci, aby tvořili smíšené lesy,“ vyvrací běžný mýtus Erik Klumpar.

A rychle pokračuje v důvodech proč vybrat pro svou domácnost živý strom.

„Když si vezmete ty stromky, které se prodávají komerčně u nákupních centrech, tak tam jde o plantážové stromy, což je v současné těžké době také důležité. Kolem toho vzniká i spousta pracovních příležitostí. Ten stromek je sice o něco dražší, ale lidi mají díky tomu práci. To že umělým stromem ušetříte les je prostě naprostý blábol, spíše naopak“ uzavírá toto téma Erik Klumpar.

Kolik za stromeček?

Běžnou starostí pro každou rodinu je nejen vybrat stromek pěkný, ale i za slušnou cenu.

„Jak už jsem zmínil, tak stromy u nákupních centrem jsou z plantáží a díky své mohutnosti jsou i dražší. Stromky s vyřezávky nejsou tak mohutné a bohaté a tomu odpovídá i jejich cena. My se snažíme prodávat co nejpozději, aby ten strom byl co nejčerstvější a proto začínáme tak okolo 12.prosince a ne už v listopadu, kdy se vyřezávají právě ty plantážové. U nás se cena pohybuje mezi 150 až 300 korunami. Snažíme se vyjít co nejvíce vstříc zákazníkům a cena je samozřejmě hodně odvislá od velikosti a hustoty stromku,“ přibližuje cenové relace Erik Klumpar.

Taková práce je samozřejmě nejen časově, ale i fyzicky náročná.

„Je to tak, my už to s otcem děláme od roku 1998, což je nějakých dvanáct let. Otce to ještě pořád hodně baví, ale já abych se přiznal, tak mě už moc ne. Naší hlavní snahou ale není prodávat vánoční stromky, ale starat se o les. A v podstatě se dá říct, že až bude les ve stavu, kdy bude zdravý a nebude se o něj potřeba až tolik starat, tak vánoční stromky už nebudou. Už prostě nebude potřeba dělat prořezávky a les si bude žít svůj život, protože mojí hlavní snahou je zdravý a hustý les, který bude zachován pro další generace,“ uzavírá své povídání Erik Klumpar.