Většina z těchto dvaceti lidí tak po devatenácti měsících opět stojí před otázkou, kde hledat zaměstnání.

Mikroregion sice žádal o dotaci na aktivity, které by na zmíněný projekt navazovaly, žádost ale úspěšná nebyla. Někteří z dvacítky se tak opět vrátí na úřad práce.

Návrat do evidence osob hledajících práci se ale netýká všech. Například jednoho z dvojice mužů, kteří během roku a půl udržovali zeleň nebo se podíleli na vzhledu Stříteže nad Ludinou, si obec ponechala.

„V tomto projektu byli zapojení lidé, kteří mají jen velmi malou šanci uchytit se na trhu práce a kteří by ve svém věku jen velmi těžko za prací někam dál dojížděli. Například člověk, který bude nadále zaměstnaný přes naši obec, má šedesát let. Je ale velmi šikovný, fyzické práce se nebojí," řekl předseda Mikroregionu Hranicko a starosta Stříteže nad Ludinou Petr Pajdla.

Projekt „Pracujme pro své obce a vzdělávejme se" byl spolufinancovaný z Evropského sociálního fondu, celkové náklady dosahovaly skoro šesti milionů korun.

„Ani pro obce to ale nebylo úplně zadarmo. Z obecního rozpočtu jsme každý měsíc přispívali třemi tisíci na každého z dvojice pracovníků," informoval starosta Stříteže.

Starosta: Hodnotíme to pozitivně

Zástupci Mikroregionu Hranicko, představitelé zapojených obcí i úřadu práce se ve středu setkali v Ústí, aby rok a půl dlouhou zkušenost s projektem vyhodnotili.

„My to hodnotíme rozhodně pozitivně. Je škoda, že projekt už skončil. V Ústí jsme během té doby měli tři osoby, které tady přes Mikroregion Hranicko pracovaly. My bychom na obci stále mohli dát práci třeba deseti lidem, jen bychom k tomu potřebovali méně komplikované podmínky a jistou finanční záštitu," uvedl starosta Ústí Libor Vykopal s tím, že jeden z ústeckých pracovníků jde po ukončení činnosti přímo do důchodu, další dva se budou hlásit na úřadu práce.

Největší výhodou právě skončeného projektu jistě byla délka pracovního poměru na devatenáct měsíců.

Během nich si lidé opět osvojili pracovní návyky a zapojili se do běžného pracovního procesu.

Pracovníci získali rekvalifikaci například na práci s motorovou pilou, křovinořezem nebo získali řidičský průkaz na traktor a oprávnění na obsluhu vysokozdvižného vozíku.

Podmínkou zapojených lidí do projektu bylo vedle dosaženého věku nad padesát let také nějaké další znevýhodnění na trhu práce a ohrožení sociálním vyloučením.