Velký zisk lze na podzim očekávat u KSČM, druhé nejsilnější strany v kraji.

Nejvíce volebních preferencí získalo hnutí ANO, které by volilo 21,7 procenta respondentů.

Výsledky jsou na prvních pozicích téměř identické jako loni v listopadu.

„ANO i přes místy populistickou rétoriku a problémy s elektronickou evidencí tržeb stále oslovuje středo-pravicového voliče. Všimněme si, že ODS i TOP 09 budou patrně bojovat o překročení pětiprocentní hranice," řekl politolog z Univerzity Palackého Jakub Lysek.

Podotkl, že ČSSD spíše než na ANO ztrácí na komunisty.

„V Olomouckém kraji bych neviděl hlavní souboj mezi ČSSD a ANO, ale mezi ANO a KSČM, byť se tento souboj nemusí projevit ve volební kampani," odhadoval.

Preference pro krajské volby podle společnosti SANEP. Leden 2016

Leden 2016. Preference pro volby v Olomouckém kraji podle agentury SANEP

Problém ČSSD: hejtman i boj Sobotky se Zemanem

Podle politologa Lyska jsou výsledky z posledních měsíců v čase poměrně stabilní a rozdíly nelze interpretovat, protože se pohybují v rámci statistické chyby.

„Průzkum má jinou metodiku než jiné agentury a má nižší reprezentativitu už z podstaty zvolené metody dotazování. Dá nám jen hrubou představu o volebních preferencích v Olomouckém kraji, protože na rozdíl od volebního modelu započítává v kategorii ostatní nerozhodnuté voliče," uvedl politolog.

Problémy sociální demokracie spojené s hejtmanem Jiřím Rozbořilem a kauzou Vidkun propojující policii, business a politiku jsou podle něj stále patrné.

„Neřekl bych, že by krize opadla. Pokud ano, ve volební kampani to ostatní strany připomenou. ČSSD má však nový problém a tím je souboj prezidenta Zemana s premiérem Sobotkou," zmínil vyostřující se rozdílnost názorů.

Komunisté přebírají nespokojené

Z afér sociální demokracie hodně těží KSČM.

V Olomouckém kraji má navíc výhodu v tom, že je po ČSSD slabší koaliční stranou a nenese takovou zodpovědnost za případné neúspěchy.

„Navíc se za celé období neobjevila výraznější kritika jejich krajských radních," dodal s tím, že levici a především komunistům nahrávají problémy kraje jako nezaměstnanost nebo nízké mzdy.

Někde nad třemi procenty se pohybují uskupení zaměřená na vlastenecká témata.

Jakub Lysek ale nevěří, že by měla velkou šanci a to už proto, že jejich voliči ke krajským volbám nechodí.

Hlasy nespokojených voličů navíc částečně přebírá KSČM.

„V neposlední řádě úspěch těchto stran sráží neochota se domluvit a vytvořit koalici. Hlasy stejné voličské skupiny se tak tříští mezi několik stran. Nicméně vše záleží na průběhu uprchlické krize v době podzimu 2016," podotkl politolog.