Díky počinu Hany Horynové, které v koncentračním táboře umřel dědeček s babičkou, si lidé mohou přečíst jméno obchodníka Maxe Gesslera a jeho manželky Terezie, kteří žili v domě číslo 8 na Masarykově náměstí.
„Náhrobky byly původně umístěny na židovském hřbitově, ale při překotné likvidaci hřbitova krátce před rokem 1989 byly odstraněny a následně i vykoupeny," pověděla Hana Horynová, rozená Steinsbergová, která se společně s Danou Gerlovou, rozenou Nezhybovou, účastnila ve středu 5. srpna samotného ukládání kamenů.
Obchodník Max Gessler se narodil 12. února roku 1878, z Olomouce byl deportován roku 1942 do Terezína, a o dva roky později z Terezína do Osvětimi, kde zemřel.
Jeho manželka Terezie se narodila 11. července 1884 a čekal ji stejně smutný osud jako jejího muže. P
ouze dcera Ilsa Steinsbergová, rozená Gesslerová, měla to štěstí, že se dočkala osvobození v Terezíně.
Foto: Petr Bakovský
Tradice od roku 1995
Slovo Stolperstein původně pochází z němčiny a znamená v doslovném překladu kámen k zakopnutí. Cílem pokládání těchto kamenů je připomenout si jména zemřelých Židů.
Člověk se musí sklonit, tudíž zároveň poklonit před obětí druhé světové války, aby si mohl dobře přečíst jména a doplňující informace.
Každý kámen začíná slovy Zde žil/a a je doplněn o jméno. Jeden kámen, jedno jméno, jedna osoba.
S nápadem uctít oběti holocaustu položením pamětního kamene před domem, v němž naposledy před deportací do koncentračního tábora žil člověk zavražděný nacisty, přišel v roce 1993 Gunter Demnig, který se řídí heslem: Člověk je zapomenut pouze tehdy, pokud je zapomenuto jeho/její jméno. První kámen zasadil Gunter Demnig v Kolíně roku 1995. Tehdy ještě ilegálně, postupem času se jeho aktivita stala velmi vyhledávanou.
Osmašedesátiletý Demnig osobně vyrábí každou kostku s mosazným povrchem, poté ji i sám pokládá na určené místo, právě tak tomu bylo i v Hranicích. Předpokládá se, že někdy na podzim tohoto roku se ve městě budou pokládat další čtyři kameny.
První Stolpersteine v České republice umístil Gunter Demnig v říjnu roku 2008 na pražském Josefově. Postupně Kameny zmizelých získávají stále větší oblibu.
Zájemci je mohou vypátrat nejen v Praze, ale i Brně, Kolíně, Neratovicích, Ostravě, Třeboni, Kroměříži, Krnově nebo Teplicích. Například v Olomouci lze najít prozatím 161 kamenů, o které se má zakopnout.