Je čtvrtek podvečer a na olomouckém nádraží je poměrně rušno. Pro většinu vysokoškoláků pracovní týden právě skončil a na víkend míří domů všemi směry. Ke druhému nástupišti právě přijíždí i můj vlak, za který se, na rozdíl od ostatních, nemusím na první pohled stydět. U perónu zastavily nablýskané červené slovenské vozy vlaku EuroCity Hradčany. Jakmile vstoupím dovnitř, cítím příjemný pocit. Po horkém jarním dni jsem konečně našel místo, kde se aspoň trochu zchladím. Klimatizace jede na plný výkon.

Zvědavostí do první třídy

Neptejte se, proč to dělám. Je zkrátka mým zlozvykem projít velkou část vlaku a až po několika minutách si najít to správné místo k sezení. Proplétám se mezi lidmi v uličce a procházím směrem do přední části vlaku. Všude je příjemných jednadvacet stupňů. Zatímco venku, kde je přinejmenším o deset stupňů více, se lidé snaží ochladit ovíváním nebo vodou, vlak se pomalu rozjíždí.

Jsem příjemně překvapen, když vidím, že v každém kupé jsou dvě elektrické zásuvky na notebooky nebo nabití mobilních telefonů.

„Kdybych stihl toho Leoše Janáčka, který jel před hodinou, to by mi v něm určitě scházelo,“ ujišťuji se a procházím dál. Zvědavost mě zavedla až do prvního vagonu za lokomotivou, který je určen jen pro „ty lepší“. Za první třídu se na českých kolejích připlácí padesát procent. Zatímco běžná jízdenka stojí z Olomouce do Hranic 71 korun, v tomto voze zaplatí cestující 107 korun.

Vedro a méňě zásuvek

A v čem spočívá ta výjimečnost? Vstupní dveře se otevírají samy, nikoliv lidskou silou. To je to tajemství první třídy vlaku Hradčany. Hned při vstupu se na mě vyvalilo horko. Tento vůz je v soupravě jediným českým. Není proto vybaven klimatizací. Když se rozhlížím dál, zjišťuji, že cestující v „obyčejné“ druhé třídě mají v každém kupé k dispozici o jednu zásuvku navíc. Zatímco v první třídě může v šestimístném kupé pracovat na notebooku jeden člověk, ve druhé třídě je připojení do elektrické sítě umožněno dvěma ze šesti cestujících.

Rozhoduje prostor

Podle vyjádření Českých drah je základní rozdíl mezi dvěma třídami v prostoru, který mají zákazníci k dispozici. I to se však dá vyložit dvěma způsoby. „V oddílech první třídy je méně sedaček a cestující má více prostoru kolem sebe,“ vysvětlila regionální mluvčí Českých drah Kateřina Šubová. Je to pravda. Po absolvování této cesty můžu říct, že člověk v první třídě bude mít opravdu hodně místa.

„Čím větší horko venku, tím více místa pro sebe,“ může si říct cestující v prvním voze, který jej bude mít s velkou pravděpodobností dokonce sám pro sebe. V ostatních vagonech sice cestuje více lidí, ale je to pohodlnější, navzdory nižšímu stupni kvality napsaném na dveřích.

Co na to mluvčí?

A jak se mluvčí vyjádřila k vlaku Hradčany? „Jde o kombinaci českých a slovenských vozů, jejichž kvalita je srovnatelná. Stávající vůz první třídy má více místa v oddílech, jen není klimatizovaný,“ sdělila Šubová. Jenže ono to slovíčko „jen“ může mít přes léto docela velký význam. A nevím, jak by se takovým „VIP“ cestujícím z Hradčan cestovalo vlakem Hradčany ve vyšší třídě.

Poznámka autora: Venkovní teplota je prozatím smyšlená. Smyslem této reportáže je upozornit na situaci, která bude v příštích týdnech denně v tomto vlaku nastávat.