Proto pro ně psycholožka Jana Gebauerová ve spolupráci s přerovským magistrátem připravila kurzy, na nichž se budou rodiče učit, jak s dětmi s problémovým chováním komunikovat.

„Chceme rodiče naučit, jak lépe zvládat krizové situace, reagovat na vzniklé problémy,“ vysvětlila Jana Gebauerová. Výsledkem by měla být změna výchovné atmosféry a pozitivní dopad na chování dětí.

„Ty pak nebudou muset být posílány na převýchovu do kolektivních zařízení a nebudou se dopouštět trestné činnosti,“ uvedla Jana Gebauerová. V první fázi se mákurzu zúčastnit 28 rodičů.

Psycholožka Jana Gebauerová:

Na výchovu je třeba mít talent

Ne každý má talent na výchovu svých potomků. To tvrdí přerovská psycholožka Jana Gebauerová, která připravila kurz pro rodiče dětí s problémovým chováním.

Co si od nového projektu slibujete?

Hlavně to, že změna výchovné atmosféry bude mít pozitivní vliv na problémové chování dětí, a ty pak nebudou muset být posílány na převýchovu do kolektivních zařízení a nebudou se dopouštět trestné činnosti. Naučíme rodiče lépe zvládat krizové situace, komunikovat s dětmi, reagovat na vzniklé problémy. V první fázi by se kurzů mělo zúčastnit 28 rodičů dětí od 11 do 16 let. Pokud se kurzy osvědčí, můžeme pokračovat. Tento projekt je vlastně darem přerovského magistrátu rodičům. V naší republice je snad jedním z prvních, ne-li úplně první.

Kde se rodiče mohou do kurzů přihlásit?

Budou ho nabízet pracovníci oddělení právní ochrany dětí přerovského magistrátu a kolegové z pedagogicko psychologické poradny v Přerově. Také oslovíme výchovné poradce přerovských škol. Jména účastníků nikde nezveřejníme, všichni účastníci budou vázáni mlčenlivostí.

Jakou budete mít zpětnou vazbu?

Bude to hlavně sdělení a spokojenost rodičů samotných, a v případě jejich souhlasu mohou změny v chování dětí potvrdit jejich učitelé nebo výchovní poradci.

V čem dělají rodiče největší chyby při výchově potomků?

Myslím si, že chyby, pokud se jich vůbec dopouští, nedělají úmyslně. Prostě nemají pedagogický talent nebo potřebné informace o vývojových zvláštnostech svých dětí. Mnohdy rodiče nechtějí vychovávat své potomky tak, jak byli sami vychováváni. Pak si musí sami vytvářet výchovné postupy většinou pokusem omylem a jsou smutní, když výsledek výchovy je jiný, než předpokládali. Chodí za mnou skvělí lidé se slzami v očích a ptají se, kde udělali chybu, že jejich dítě je neposlušné, dopouští se záškoláctví, krádeží, nebo již experimentuje s drogami. Když dostanou potřebné informace, tak jsou překvapeni, jak lehce lze výchovu dětí zvládat.

Jaký je rozdíl mezi současnými rodiči dospívající mládeže a předchozí generací?

Dnešní vztahy jsou křehčí právě kvůli sociálním nejistotám. Lidé žijí ve strachu ze ztráty zaměstnání, nebo jsou nezaměstnaní, anebo jsou naopak neúměrně moc pracovně vytížení a zase nemají na děti čas. A na tyhle aspekty nebyla tato rodičovská generace připravená, protože jejich tátové a mámy žili jinak. V rodinách panuje větší nervozita a z ní plyne neporozumění.

Tradiční model rodiny už v řadě rodin nefunguje. Co na to psychologové?

Moudré knihy říkají, že je dobré, aby dítě vyrůstalo v úplné rodině, kde je fungující role matky i otce. Sama jsem toto pravidlo už svými letitými zkušenostmi přehodnotila. Dítěti je dobře v rodině, kdemá lásku, oporu, cit a porozumění. Aje jedno, jestli třeba roli otce supluje rodinný přítel, strýc nebo dědeček. Pro dítě je takto fungující rodina mnohem lepší a bezpečnější, než když jsou máma s tátou spolu, ale ubližují si a hádají se. V době, kdy je každé druhé manželství rozvedené, už neplatí, že dítě z neúplné rodiny musí být rizikové. Výchovu může dobře zvládnout klidně i jeden schopný rodič.

Jaká největší rizika dnes číhají na puberťáky?

Samozřejmě alkohol a drogy. Už i na základních školách děti experimentují s marihuanou, později třeba i s pervitinem.

Jaký je posun v chování dnešních dětí třeba od předešlé generace?

Více se mezi sebou kastují podle majetku rodičů. Je to celé o komerčních a pomíjivých hodnotách, které tato společnost nastavila, zatímco ty opravdové hodnoty bývají bohužel až na druhém místě. První jsou peníze a věci, které jsou na první pohled vidět.

Takže dítě ze sociálně slabé rodiny se může cítit jako diskvalifikované…

To ano, ale na druhou stranu vnímám problém, který je v majetných rodinách. Často se setkávám s tím, že právě děti z těchto poměrů kradou. Ne však proto, že by potřebovaly něco, co je pro ně finančně neodstupné, ale aby na sebe upozornily. A mnohdy si jich rodiče právě až v této fázi více všimnou.