Jde o uměle vypěstovaný strach

Zdeněk Vermouzek z ornitologické stanice v Přerově považuje přenos ptačí chřipky na člověka za uměle vypěstovaný strach, který bývá navíc navýšen médii. „To bychom museli jíst tepelně neupravenou mrtvou drůbež, která by byla nakažená tímto virem. Pokud chovatelé drůbeže dodržují základní hygienická pravidla, pak se není čeho se obávat,“ řekl Vermouzek.

K podobnému názoru se přiklání i majitelka ekofarmy Jitka Višňovská, která se především zaměřuje na chov a prodej drůbeže. Její farma v Hustopečích nad Bečvou sice v minulém týdnu zaznamenala mírný úbyt odběratelů masa, ale Jitka Višňovská si to vysvětluje nebývalým horkem. „Nemyslím si, že by to bylo ptačí chřipkou. Spíš lidé v horku více pijí než jedí. V takových teplotách asi na maso nemá nikdo chuť,“ odpověděla Višňovská.

Jak zdůraznila, na její ekofarmě nedošlo k úhynu drůbeže v souvislosti s virem ptačí chřipky.

Ekofarma Hustopeče chrání i své pracovníky

Ekofarma v Hustopečích nad Bečvou prošla za dobu své existence mnoha útrapami, ale virus ptačí chřipky zasáhl do její organizace nejvýrazněji. „Dříve jsme měli drůbež ve výbězích, kde se mohla volně pohybovat. Teď jsou všechna zvířata v budově. Chápu, že taková opatření mají svá opodstatnění, ale v takovém horku to pro zvířata není nic příjemného,“ řekla Višňovská.

Kromě dvou veterinářů, kteří důsledně kontrolují potravu zvěře a hladký průběh jejich porážky, chrání drůbežárna v Hustopečích také své zaměstnance. Vstupy ke zvířatům jsou vyvápněné a před každým je nádrž s desinfekcí. „Každý pracovník, který přichází do kontaktu se zvířaty, má speciální návleky. Ty si obuje a při vstupu do haly, kde je drůbež, musí projít desinfekcí,“ vysvětlila Višňovská. Zvířata jsou tak izolována nejen od okolního, volně žijícího ptactva, ale i nákaza z vnějšku je omezena na minimum.

O léky není zájem

Úpadek zájmu o prevenci ptačí chřipky zaznamenaly v letošním roce i lékárny. „Na skladě sice máme antivirotika, ale nikdo si je nekupuje. V minulém roce jsme zásoby léků proti ptačí chřipce měli vyprodané. Lidé si je však většinou kupovali jakoby pro jistotu,“ řekla Kateřina Džuponová z přerovské lékárny.

Fáma o existenci vakcín proti ptačí chřipce, které jsou volně prodejné, se nepotvrdila. Jak uvedla hranická lékárnice Adriana Röderová, existují pouze vakcíny proti běžné chřipce a ty člověka před virovým onemocněním tohoto typu neochrání.

Většina se ptačí chřipky nebojí

„Já se ptačí chřipky nebojím. Myslím si, že kdyby to maso bylo závadné, tak by ho v obchodech neprodávali. Jím úplně všechno. I drůbež,“ řekla Jana Vymětalíková z Hranic.

„O ptačí chřipce jsem se poprvé dozvěděla z médií, ale také mám nějaké informace ze školy. Drůbeží maso klidně jím. Pokud jej mám důkladně tepelně upravené, tak nevidím důvod, proč bych se měla bát. Léky proti ptačí chřipce bych si koupila pouze v případě, že by se toto virové onemocnění více rozmohlo na Moravě. A taky by záleželo na tom, jak by se k tomu postavili hygienici, veterináři a chovatelé,“ vyjádřila svůj názor studentka z Hranic Júlie Oradová. Podobně odpověděli i další dotazovaní.