Záměr na prodej devětaosmdesáti městských bytů v půdních vestavbách a nástavbách schválilo hranické zastupitelstvo na konci minulého roku. Byty město nabídlo současným nájemníkům za odhadní ceny, tedy v průměru za 1 milion korun. Předkupní právo se zatím rozhodla využít třicítka z nich. Právě převod těchto bytů odsouhlasilo zastupitelstvo minulý týden na svém dubnovém jednání.

„Další lidé s námi o odkupu vyjednávají. Jde zhruba o patnáct lidí. Celkově tedy zatím projevilo zájem zhruba 40 až 45% současných nájemníků. Jestli to bude konec nedokážu v tuto chvíli předvídat,“ uvedl starosta města Hranice Jiří Kudláček (Naše krásné Hranice).

Šéf hranické radnice zároveň nakousl ožehavé téma, týkající se nájemníků, kteří si nemohou koupi bytu dovolit.

„Momentálně evidujeme čtyři dopisy s žádostmi o řešení sociální situace. Dopisy jsou velice pragmatické a logické. S těmito lidmi se sejdeme a budeme zkoumat předmět jejich žádostí,“ přislíbil Jiří Kudláček.

Pokud město usoudí, že si neprodané byty mohli stávající nájemníci dovolit, ale přesto tak neučinili, hodlá radnice bytové jednotky nabídnout dalším zájemcům.

Peníze do fondu? 

Bod programu o půdních vestavbách rovněž provázela rozsáhlá diskuze nad využitím peněz z jejich prodeje.

„Schválili jste si koncepci rozvoje bydlení, ve které jednoznačně říkáte, že chcete zvyšovat počet. Byl bych tedy rád, kdyby byl tento závazek deklarativně potvrzen tím, že získané peníze budou směřovat pouze na bytovou výstavbu a doplnění bytového fondu,“ narážel zastupitel Ivo Lesák (HORA) na Koncepci rozvoje bydlení 2021-2035, kterou zastupitelstvo přijalo loni na podzim.

„Mám tady návrh na usnesení, na jehož základě zastupitelstvo starostovi ukládá zřídit fond na rozvoj bydlení. V tomto fondu budou ukládány všechny finanční prostředky získané z prodeje půdních nástaveb,“ doplnil opoziční zastupitel.

Proti návrhu se vzápětí ostře vymezil místostarosta Vladimír Juračka (Hranice 2000).

„V žádném případě pro toto usnesení hlasovat nebudu. Považuju ho za populistické. Stát nemá připravené dotační programy ani vlastní koncepci rozvoje bydlení, my bychom tak pro ty peníze nyní neměli využití. Finanční prostředky bychom na několik let umrtvili, přitom jsou potřeba jinde,“ uvedl místostarosta Vladimír Juračka.

Ivoši, jsi úplně mimo

Odmítavý postoj zaujal také starosta.

„Ivoši, v developerské oblasti jsi úplně mimo. Město není podnikatel. Doba, kdy mělo město v ranku, že bude zajišťovat bytovou výstavbu, dávno skončila. Město je tady od toho, aby připravovalo podmínky pro ty, kteří mají stavět. To znamená podporu soukromých osob v oblasti individuální výstavby a také přípravu území na městských pozemcích pro jiné investory,“ prohlásil Jiří Kudláček.

Ivo Lesák si však nadále stál za svým.

„Já tady nemluvím o žádných developerských projektech. Hovořím o sociálních bytech pro lidi sociálně potřebné, kteří potřebují na určitou dobu s bydlením pomoci. To je úplně jiná kategorie a žádný developer to za nás neudělá,“ kontroval bývalý místostarosta.

„Leží tu zcela konkrétní řešení. Na Vrchlického ulici můžeme sociální bydlení relativně rychle začít řešit. Pokud se z těch půdních vestaveb prodají třeba dvě třetiny, tak máme nějakých 70 milionů korun. Takže peníze tady jsou a jsou to peníze našich občanu,“ dodal Ivo Lesák.

Toho podpořil Miroslav Raindl (KSČM).

„My musíme mít nějaký rezervní bytový fond, město by mělo mít své byty. Z předchozích prodejů nešlo do budování nového bydlení vůbec nic,“ připomněl dlouholetý člen zastupitelstva.

Většina zastupitelů nicméně návrh odmítla. Finanční prostředky získané z prodeje bytů budou začleněny do běžného rozpočtu. Město je tím pádem může využít k libovolným investicím.