Sami se totiž pokoušejí přelstít řeku Maas, která občas taky neposlouchá tak, jak by si občané Cuijku přestavovali. Holanďané ale vypracovali protipovodňový systém, který jim pomáhá nepříjemné situace zvládat.

„Pokud bude zájem ze strany Přerova, vyšleme do města dva nebo tři profesionály, kteří mají s povodněmi letité zkušenosti,“ uvedl předseda správní rady nadace Cuijk-Přerov Franciscus Bus.

Rodilému Holanďanovi Přerov v průběhu patnáctiletého přátelství tak přirostl k srdci, že se stal jeho novým domovem. Má ve městě svůj byt a bez potíží se tu prý vyzná i v čase nepřehledných dopravních objížděk. A není mu jedno, když vidí, jak jsou lidé bezradní při větších dešťových srážkách.

„Byl jsem tu v červenci roku 1997 a viděl katastrofu, kterou Bečva způsobila. Obyvatelé nebyli na něco takového připravení. U nás jsme ale už podobné situace v minulosti zažili a řešili, protomámeproblém zmapovaný,“ podotkl Bus.

Pomocnou ruku nabídla holandská strana Přerovu krátce poté, co byl Přerov před deseti lety zaplaven. Tehdy darovala družebnímu městu výtěžek veřejné sbírky ve výši osm set tisíc korun. Teď se chce partnerské město k problematice hrozících povodní vrátit dalším konkrétním počinem.