Je jím Radomír Macháň, který v předchozích letech působil na postu zástupce ředitele Základní školy 1. máje v Hranicích a stejnou funkci zastával i v Základní škole v Hustopečích nad Bečvou.

V souvislosti s působením v nové funkci jsme ho požádali o rozhovor.

S jakými vizemi jste nastoupil na místo ředitele a co považujete za své priority ve funkci?

Mou vizí je být dobrou „komunitní“ školou městského typu, otevřenou pro všechny žáky, zaměstnance, rodiče, veřejnost. Školou, orientovanou na úspěch.

V otázkách rozvoje budeme vycházet ze strategie partnerství, podpory, respektu a otevřené komunikace. Základem bude vytvoření prostředí s přátelskou atmosférou, které motivuje žáky k učení a rozvoji dovedností, učitele k aktivní tvořivé práci.

Klíčové budou aktivity vedoucí ke zvýšení zájmu o naši školu. Budeme se snažit vycházet z tradice profilace školy na rozšířenou výuku tělesné výchovy, matematiky a přírodovědných předmětů, ale zároveň stále více respektovat současné zájmy rodičů. Zaměříme pozornost na rozšíření nabídky výuky cizích jazyků a informačních technologií.

Mohl byste se ve stručnosti zmínit, jaký je váš vztah k Hranicím? Jak hodnotíte úroveň školství na Hranicku?

Můj vztah k Hranicím je generován tím, že jsem v nich strávil ať už při studiu, tak i při zaměstnání docela velkou část svého života a prožil jsem zde spoustu příjemných životních zážitků, čímž mi Hranice přirostly k srdci a nedám na ně dopustit.

V mých šlépějích již dnes pokračují i dvě z mých tří dětí, které studují na hranickém gymnáziu, stejně jako já před lety. Úroveň školství je vcelku dobrá, byť se často objevují hlasy, že úroveň vzdělávání klesá, a je pravda, že skutečně velmi kvalitních a fundovaných osobností ve školství ubývá a často je opravdu problém zabezpečit výuku na potřebné úrovni.

Často tomu brání i systém zákonů. Ale je na nás na kantorech, abychom takovým slovům udělali vlastní kvalitní prací přítrž, a na nás, na vedení škol, abychom vytvářeli podmínky, které jsou pro kvalitní výuku v moderní době bezpodmínečně nutné.

Právě začal školní rok – máte naplněnou školu, nebo naopak žáků ubylo?

Školu máme docela slušně naplněnou, byť je fakt, že vzhledem k její kapacitě by mohlo být žáků i podstatně více. V současné době ovšem přichází do škol slabší populační ročníky, takže ubývání žáků na školách je trend celorepublikový.

Tím se však nesmíme v žádném případě uklidňovat a musíme se začít snažit pro budoucí školáky vytvářet takové vzdělávací a materiální podmínky, aby je - a především jejich rodiče - naše nabídka a možnosti oslovily, zaujaly a aby na naši školu přicházeli ve větším množství a především rádi.

Můžete se zmínit o hlavních investicích letošního roku a co plánujete v příštím roce?

Co se investičních akcí týká, tak v příštím kalendářním roce v období hlavních prázdnin se počítá s realizací zateplení pláště budovy školy, s výměnou všech oken a částečnou úpravou regulace vytápění a otopného systému.

V současné době finišují i práce na projektové dokumentaci celkové rekonstrukce školy, a tak všichni zainteresovaní doufají, že se brzy dočkáme i postupné úpravy a modernizace interiérů škol.

Zatím poslední velkou plánovanou akcí, na kterou již také existuje projektová dokumentace a je ve fázi hledání finančních zdrojů, je rekonstrukce hřiště, či lépe řečeno sportovního areálu, na pozemcích školy.

Areál by byl obrovským přínosem jak při výuce, tak i při mimoškolních činnostech, ale mohl by se stát i centrem společného využívání volného času dětí a rodičů.

Co považujete za „bolavá“ místa školy? Co by se po vašem příchodu mělo změnit?

O skutečně zásadních, jak říkáte, „bolavých místech školy“, která by do budoucna ne měla, ale musí fungovat lépe, bych v této chvíli ještě otevřeně velmi nerad mluvil.

Zmíním se tedy jen o tom, co mě po pár dnech skutečného provozu školy nejvíce pálí v oblasti vzdělávání. A to je velmi nízká úroveň vybavenosti školy na úseku moderních didaktických učebních pomůcek, informačních technologií a softwaru, umožňujících pro žáky přitažlivou a poutavou výuku interaktivní formou.

Je to počítačová síť, která neustále „kolabuje“ a tudíž prakticky neumožňuje využití alespoň těch stávajících, byť velmi zastaralých informačních a komunikačních technologií a didaktických výukových programů, ani vlastních výukových materiálů či materiálů dosažitelných na internetu při každodenní výuce.