Nedávno se o tom přesvědčil i dvaačtyřicetiletý František Katona z Hranic.

Za pětasedmdesát korun si v jedné z hranických prodejen second handu koupil mikinu a zaplatil za ni 75 korun. Když vyšel ven na denní světlo, všiml si, že má na lokti drobné dírky. Ihned se vrátil do prodejny a chtěl zboží reklamovat.

„Měl jsem tam vyhlédnutou bundu za 245 korun a tak jsem paní vedoucí požádal, jestli by mi z této částky neodečetla cenu za mikinu, kterou jsem chtěl kvůli vadě vrátit,“ vysvětluje pan Katona.

Dočkal se však odpovědi, že mu reklamace nemůže být uznána.

„Ta stejná prodavačka, která mě obsluhovala, mi do očí tvrdila, že to zboží není jejich,“ rozčiluje se pan František a dodává, že mu nebyl nic platný ani paragon, který jí předložil.

Vedoucí prodejny vysvětlila, že paragon pro ni není směrodatný.

„Je na něm vytištěno pouze SECOND HAND. Pánovi jsem vysvětlila, že by mohl kdokoliv vytáhnout ze skříně něco svého a přinést nám to s paragonem k reklamaci. Proto jsem mu ji nemohla uznat,“ vysvětluje Jana Čechová.

Mnohem důležitější než paragon je v této prodejně štítek, který bývá ke zboží pevně přichycen tak, aby nemohl upadnout.

„Ten muž ale přišel bez štítku a sprostě nám tady nadával,“ dodává vedoucí.

Jiným zákazníkům, kteří zboží reklamují spolu se štítkem, prý ale prodejna vyhovuje.

„Když někdo na druhý den přijde s tím, že mu oděv nesedí, může si u nás vybrat něco jiného a doplatit jen rozdíl ceny. Běžně také lidem necháváme zboží odloženo a mohou si je přijít koupit později,“ dodává Čechová.

ČOI: K porušování zákona dochází minimálně

Prodejnám second handu se při svých kontrolách Česká obchodní inspekce nevyhýbá. Podle mluvčího Tomáše Vozába však nejsou zdaleka tak časté jako v obchodech s novým textilem. Při reklamacích se tam ale nedá postupovat jako u běžného zboží.

„Jde-li o věci použité, neodpovídá prodávající za vady odpovídající míře používání nebo opotřebení, které měla věc při převzetí kupujícím,“ cituje Vozáb Občanský zákoník a pokračuje:

„Kontrolujeme tam spíš oceňování zboží, správnost účtování, označení provozovny a podobně.“

Stejně tak se kontroloři zaměřují i na vydávání dokladů o zaplacení.

„Prodávající je však povinen ho vydat pouze na žádost spotřebitele,“ dodává mluvčí.

Pracovníci ČOI chtějí také od provozovatelů prodejen second hand vidět doklady a nabytí a vyčistění použitých věcí.

„K porušování zákona však v těchto provozovnách dochází minimálně,“ uzavírá Vozáb.