První telefonát, který upozorňoval na ženu, vrávorající při chůzi po třídě 1. máje, přijali hraničtí strážníci dvacet minut před polednem. Pádem na zem si způsobila tržnou ránu na hlavě, proto ji sanitka odvezla do nemocnice, ale hned po ošetření byla propuštěna.

V sedm večer se však dotyčnou zabývali městští policisté znovu. „Servírka z baru na třídě 1. máje nám volala, že si tam na toaletě ustlala opilá žena a nechce odejít,“ řekl velitel strážníků Miroslav Mann a potvrdil, že se opět jednalo o tutéž devětačtyřice­tiletou ženu bez domova.

Dechová zkouška jí naměřila 3,75 promile alkoholu v krvi. Když se hlídka zajímala o to, kolik ženě zůstalo z peněz, které den předtím získala formou sociální dávky, odpověděla: „Žádné peníze už nemám, protože jsem všechno utratila za alkohol,“ je uvedeno v policejním záznamu. Noc na čtvrtek strávila žena v hranické nemocnici.

Ženy bez domova se nemají kam vrtnoutOpilá bezdomovkyně

Zázemí pro ženy bez domova ve městě bytostně chybí. „Nejen, že nemají kde se ubytovat nebo přespat, na rozdíl od mužů,“ řekl ředitel křesťanského sdružení Elim, které se v Hranicích stará o bezdomovce, jež o to jeví zájem.

„Chybí jim i jakákoliv možnost poradenství,“ dodal v narážce na to, jaká vládne mezi místními bezdomovkyněmi beznaděj.

„Občas některá přijde, uvaříme ji kafe, ale víc pro ni udělat nemůžeme,“ krčí rameny Rybníček. Podle něj zrovna nedávno jedna z těchto žen skončila v psychiatrické léčebně. Peníze na zřízení azylového centra, které by se o ně postaralo, přitom nejsou.

Alkoholismus má u žen, které přišly o střechu nad hlavou, mnohem horší projevy než u mužů.

„Sami naši klienti tvrdí, že když už začne žena z jejich sociální vrstvy pít, tak opravdu nezná hranici,“ podělil se o zkušenost z oblasti své profese Rybníček a na závěr dodal, že alkoholiček bez domova je v Hranicích hned několik.