Natáčel tygří žraloky v JAR, vybuchující sopku Merapi na Jávě, nebo v zakázaném teritoriu Malediv objevil na dně oceánu dvě potopené lodě.

V letošním roce úspěšně dorazil na severní pól spolu s Miroslavem Jakešem, kdy zdolali doposud nejdelší trasu z českých expedic.

ROZHOVOR

Jsi čestným hostem MFOF, čím sis to zasloužil?

Jejda, no to je asi otázka na pořadatele festivalu.

Z jakého důvodu jsi přijal funkci čestného hosta?

Připadá mi, že festival tak, jak je postaven, naprosto perfektně splňuje to, jak by měla vypadat jakási „audiovizuální komunikace“ uvnitř skupiny lidí, kteří se adrenalinu, cestování a outdoorovým aktivitám vůbec, věnují.

Není to sebestředná akce, která nutí lidi, aby se na jeden pevný termín sebrali a odjeli do místa konání, ale po celé republice se vydá za nimi. Cestovatelský festival by měl cestovat, no ne?

A za ty roky, co festival funguje, už se sem Jurovi Kráčalíkovi a jeho lidem daří dostat opravdu perfektní filmy z celého světa.

Když nejsi čestným hostem, jak spoupracuješ s festivalem?

Jak spolupracuji? Posílám své filmy k projekcím a do soutěže. V loňském roce na mě vyšly i nějaké ceny, a tak jsem spolupracoval i tak, že jsem si pro ně osobně přišel.

Objel jsi skoro celý svět, navštívil mnoho míst. Kde jsi zažil největší dobrodružství?

V Mongolsku při natáčení cyklu Na cestě v poušti Gobi a při Expedici Olgoj Chorchoj, kdy jsme s Mirkem Náplavou hledali přízračného červa - démona Gobi. Na Maledivách, když jsme hledali a nakonec po pěti letech práce úspěšně našli dva vraky potopených lodí – dnes už jsou zanesené v mapách a na jeden z nich si dokonce můžete sehnat komerčně zajištěný ponor!

V Jižní Africe při natáčení s hyenami moří - tygřími žraloky – bez jakékoli ochrany, a na cestou na severní pól – tady snad i bez komentáře.

Které místo nebo situace byla pro tebe největším snem?

Já těch snů ještě hodně mám,přesně to jednou při našem natáčení pojmenoval Reinhold Messner, když mi řekl „Petře, já jsem doslova těhotný svými plány a sny“. A například každý moment, který jsem popsal v odpovědi na předchozí otázku byl splněním jednoho velikého snu.

Jaký cestovatelsko-filmařský sen máš teď?

Neřeknu, neřeknu, nepovím. Bojím se, že bych to zakřikl. Ale na splnění pracuji na plné obrátky.

O čem jsou hlavně tvoje filmy?

Nejvíc mě fascinuje komunikace mezi lidmi – koneckonců pracuji i jako mediální poradce a například krizová komunikaceměvelmi zajímá. A komunikace mezi lidmi kdekoli na světě, to je úžasné dobrodružství.

A další věc, která mě vážně bere, to je čtvrtý rozměr – cestování v čase. Ať už se jedná o cestu do minulosti, například natáčení s Thorem Heyerdahlem, Edmundem Hillarym, záchrana archivu Eduarda Ingriše anebo hledání lodních vraků v Indickém oceánu, anebo o cestu do budoucnosti – natáčení na severním pólu anebo zaznamenávání proměnostrova Gomera.

Který film si myslíš, že se ti nejvíc povedl?

Těžká otázka. Nejvíc cen jsem asi dostal za cyklus „Neznámá Země“ a za sranda filmy se žraloky „Játra“ a „Stopaři“. Já sám mám hodně rád hodinovky, které vyšly i na dvd – „Ingriš! Eduard Ingriš“ – o skutečném českém Cimrmanovi, jakémsi geniálním Forrestu Gumpovi naší země; „Sloni žijí do sta let“ právě o společném cestování s Miroslavem Zikmundem do minulosti ostrova Srí Lanka, a konečně „Cuba Libre“ – pět let sbíraný dokument o Kubě, jednom z nejkrásnějších míst světa. Posledně jmenovaný titul se prodal už na pěti tisících dévédéček, tak to se asi líbí i divákům…