Ten by jim měl pomoci překonávat těžkosti dekomprese - času, kdy vystupují ze dna k vodní hladině. Stan připomínající obrácený zvon bude zaplněn vzduchem a potápěči v něm mohou odpočívat. Třeba si číst, jíst nebo hrát karty. „Když děláme ponory a dostaneme se během dvaceti minut třeba do hloubky 170 metrů, tak výstup nahoru trvá osm hodin. A v hloubce deseti metrů pod hladinou stráví potápěč třeba šest hodin. Proto tam bude pevně ukotvený dekompresní stan,“ vysvětlil přerovský potápěč Pavel Riedl.

Připomněl, že psychicky i fyzicky náročnou dekompresi může potápěč strávit v jakési komoře, kde si v klidu odpočine, může si částečně sundat svou výstroj a po absolvování potřebného času k dekompresi v klidu vyplave na hladinu.„Napustíme tam vzduch, bude tam teplo, k dispozici jídlo i pití. Za svým kolegou může připlavat další potápěč a vyplnit mu čas třeba povídáním nebo hraním karet,“ popsal účel dekompresního stanu Riedl. Složité zařízení si speleopotápěči ze skupiny Hranický kras naplánovali a zkonstruovali sami.

Do výroby investovali ze svých kapes i z pokladniček dvou firem přes čtvrt milionu korun. Slibují si od toho hlavně zvýšení bezpečnosti pro speleopotápěče. Díky tomu budou moci mapovat hlubší partie a podrobněji probádat už navštívené prostory Hranické propasti. Zatím je maximální ověřená hloubka propasti 329,5 metru. Bezesporu jde o nejhlubší evropskou propast. Potápěči ale chtějí víc - zjistit, že je na celém světě nejhlubší. „Napevno ukotvený dekompresní stan by nám mohl pomoci v bádání. Podobné zařízení není v celé Evropě, takže určitě máme raritu. Pokud vím, tak obdobná komora je umístěna v jeskynním systému Wakulla Springs na Floridě,“ podotkl Pavel Riedl.