Na tocích mají kormoráni v mrazivém počasí daleko lepší přístup k potravě. Přerovští rybáři se sice mohou bránit jejich odstřelem, toto opatření však podle nich není příliš účelné.

„Kormoráni jsou momentálně vyhladovělí, a proto tam, kde není hladina zamrzlá, se doslova vyžívají. Požírají nejen ryby, ale škody způsobují i na ostatních vodních živočiších. Na dně řeky jsme už zpozorovali několik uhynulých kusů ryb, které právě kormoráni naklovali,“ řekl hospodář Českého rybářského svazu v Přerově Josef Svížela.

Tato organizace má sice od kraje povolení k odstřelu kormoránů, ale ten se podle přerovských rybářů míjí účinkem. „Tito ptáci jsou natolik plaší, že ještě před samotným výstřelem odletí a později se na stejné místo zase vracejí. Škody, které nám kormoráni každoročně způsobují, nám však nikdo nenahradí. Jsme totiž zájmovou organizací, na kterou se odškodné nevztahuje,“ postěžoval si Svížela.

Podle jeho slov se početné hejno kormoránů v současné době usadilo nejen na přerovském jezu na toku Bečvy, ale vidět je třeba i na řece Moštěnce v obci Horní Moštěnice. Problémy s kormorány však mají také rybáři na Hranicku.

„Ze stojatých vodních ploch u Hustopeč nad Bečvou se kormoráni stáhli na řeku Bečvu. Nejvíce se v současné době drží tam, kde mají snadno dostupnou potravu a kde je nikdo nevyrušuje. To znamená třeba u černotínských skal, hranického splavu a v osadě Rybáře. Nejhorší je, že kormoráni nám způsobují dvojnásobnou škodu. Jeden dospělý jedinec má spotřebu až okolo tři čtvrtě kilogramu rybího masa denně, ale spoustu dalších ryb poraní a ty následně hynou,“ řekl předseda ČRS v Hranicích Pavel Helísek.

Tato organizace nemá povolený odstřel kormoránů, a tak ubránit ryby před nálety dravých ptáků není pro tamní rybáře jednoduchý úkol.

„Už třetím rokem jsme o povolení na odstřel kormoránů nežádali. Nemá to pro nás význam. Odstřel totiž musejí provádět myslivci, kteří se ale do toho příliš nehrnou,“ vysvětlil Helísek.

Škody působí kormoráni ale také členům Českého rybářského svazu v Tovačově. „Jedno početnější hejno se v současné době drží nedaleko soutoku řeky Bečvy a Moravy u Troubek a další se nepravidelně vyskytuje na našem chovném rybníku v Měrovicích nad Hanou. Před kormorány se bráníme jejich odstřelem, který nám zajišťují myslivci. Toto opatření je jako jediné účinné. Plašit tyto ptáky nemá vůbec smysl,“ řekl předseda ČRS Tovačov Ladislav Hanák.

Naopak klidné období teď prožívají rybáři z Tovačova. Ti totiž hospodaří na rybnících, které jsou v současné době pokryté ledovým krunýřem.

„Máme teď od kormoránů na chvíli pokoj. Předtím, než hladinu pokryl led, jsme však zažívali krušné chvíle. Kormoráni nám celoročně způsobují obrovské škody. Ještě donedávna jsme tu měli hejno asi o dvě stě padesáti až tři sta kusech kormoránech. Ti se teď ale drží spíše na řekách. Jejich návrat očekáváme, jakmile led na rybnících roztaje,“ řekl majitel Rybářství Tovačov Jiří Zahradníček.

Kormorán velký je většinou černě zbarvený vodní pták. Někteří jedinci mohou mít světlejší břicho. Váží dva až tři kilogramy amá rozpětí křídel od 130 do 160 centimetrů. Kormorán velký patří mezi chráněné druhy živočichů. Podle odborníků se někteří jedinci mohou dožívat až osmnácti let.