Jiří J. K. Nebeský v rozhovoru mimo jiné prozradil, že už začal připravovat třetí svazek, na který se milovníci historie snad budou moci těšit už příští rok.

Jak byste čtenářům představil druhý svazek sborníku Kdysi a nedávno, který jste vydal v květnu?

Jedná se o časopis, ve kterém čtenář nalezne delší i kratší texty o historii Hranicka – od článků o dějinách nějaké sochy či domu, přes vzpomínky osobností a zachycení obecnějších fenoménů, až po komplexní zpracování historie určitého místa. Nechybějí v něm ani recenze literatury, která v Hranicích vychází, rozhovory a historické fotografie.

Co všechno obnáší vznik sborníku historických textů?

Nejprve musím oslovit různé autory, kteří se odborně věnují tématu vhodnému pro sborník. Část příspěvků ale někdy tvořím sám. Zpracoval jsem třeba vzpomínky Jaroslava Hladkého na jeho bratra Josefa, který byl významným hranickým nakladatelem. Nejdřív jsem musel najít rukopis vzpomínek, přečíst ho, vybrat z něj zajímavé pasáže a vytvořit z nich text. Všechny příspěvky se nakonec musí ještě zredigovat a graficky upravit.

Kdo do publikace svými texty přispívá?

Především se jedná o historiky nebo odborníky na určité téma či období z dějin města. Obracím se ale i na ty, kteří pamatují leccos zajímavého, neboť neuchovat jejich vzpomínky pro budoucnost by byla škoda. Část příspěvků tvoří dosud nezveřejněné dokumenty z pozůstalosti historiků či pamětníků.

Který z příspěvků je v novém čísle sborníku nejzajímavější?

Nejhodnotnější je asi studie již zesnulého Bohumíra Indry o dějinách města Hranic ve druhé polovině 17. století, která navazuje na první díl hranických dějin vydaných v roce 1969. Zajímavých textů je tam víc. Patří mezi ně vzpomínky bývalého hranického starosty Vladimíra Juračky na listopad roku 1989 nebo studie o budování filiálních kaplí v drahotušské farnosti.

Do prvního svazku jste napsal více příspěvků než do toho druhého. Z jakého důvodu?

Když sborník naplní jiní, tak já už nic psát nemusím. (směje se) Mým cílem není mít časopis naplněný vlastními výtvory. Pokud ale mám něco, co se mi zdá zajímavé, rád do sborníku přispěju.

Zaměřují se články ve sborníku pouze na historii Hranic nebo i okolních vesnic?

Sborník zpracovává historii celého Hranicka včetně okolních obcí. Ve druhém čísle se čtenáři mohou například dočíst něco z historie Milenova, Slavíče, Velké a Radíkova.

Mohou si lidé časopis koupit i přímo v obcích na Hranicku?

Byl bych rád, kdyby měl sborník publicitu i v okolních vesnicích. Problém je ale v tom, že tam nejsou žádná knihkupectví, ve kterých je časopis běžně k dostání. Několik výtisků proto alespoň dávám místním knihovnám.

Sborník měl původně vycházet dvakrát ročně, ale na pulty knihkupců se dostal až po dvou letech. Proč?

Vydávání sborníku dvakrát ročně bylo pouze mým přáním. Kvůli nedostatku peněz jsem však časopis vydal znovu až letos v květnu.

Kdo vydávání publikace financuje?

Titul je dotovaný městem Hranice a vychází jen díky němu. Nemá žádný komerční potenciál. Na první svazek mi město poskytlo dvacet tisíc korun. Loni to bylo jen deset tisíc, za což nebylo možné sborník realizovat, takže jsem dotaci vrátil. Letošních pětadvacet tisíc korun mi umožnilo vydat stostránkový svazek. Sborník však vytvářím bezplatně a ani autoři příspěvků nedostávají žádný honorář. Příprava sborníku i vznik textů přitom vyžaduje stovky hodin práce.

Jak často bude sborník vycházet v budoucnu?

Byl bych rád, kdyby se z časopisu stala ročenka a vycházel jednou za rok.

Existuje mezi oběma svazky sborníku nějaká spojitost, nebo je každý úplně jiný?

Kdysi a nedávno je v podstatě časopis, takže jednotlivé díly na sebe nenavazují ani mezi sebou nemají žádnou užší souvislost. Svazky pouze spojuje to, že se týkají historie města Hranic a jeho okolí. Nejsou ani monotematické, protože se netýkají jediné oblasti nebo historického období. Záleží pouze na autorech, na jaké téma svůj příspěvek napíší.

Jak dlouho vám trvalo sborník vytvořit?

Příprava druhého dílu zabrala asi rok. Tvorba takového titulu je poměrně náročná, nad úpravou textů jsem strávil mnoho dlouhých večerů. (směje se)

Pro jakého čtenáře je časopis určen?

Především se snažím, aby z titulu nebyl čistě odborný časopis. Texty mají sice odborný charakter, ale usiluju i o jejich zpřístupnění obyčejnému čtenáři. Chtěl bych propojit běžnou čtenářskou obec se světem odborné literatury.

Připravujete už další svazek?

Už pracuju na třetím dílu, který snad vyjde příští rok. Záleží pouze na grantové komisi. Ta musí posoudit, zda je sborník Kdysi a nedávno projektem, který si peníze zaslouží.

Dokážete říct, kolik sborníků budete ještě publikovat?

Chtěl bych je vydávat až do smrti. (směje se) Ale líbilo by se mi, kdyby jich bylo alespoň dvacet.

Proč jste sborník o historii Hranic vůbec začal vydávat?

Myslím, že každé město by mělo mít nějaký prostor, ve kterém by se různí autoři mohli věnovat jeho historii. Noviny totiž nejsou schopny takovou funkci smysluplně vykonávat. Podobné poslání v Hranicích dříve měla Záhorská kronika, později Zpravodaj města Hranic, dnes je to Kdysi a nedávno.

IVETA PODEŠVOVÁ

Hranický deník|Propagujte i svojí stránku