„Výsledky výzkumu ukázaly, že většina domácností v České republice, čtyřiapadesát procent, má problémy měsíčně ušetřit významnější částky. Většina příjmu je pak spotřebována na běžné platby, výdaje a nákupy,“ upřesnil Tomáš Macků ze společnosti, která průzkumy prováděla. Pokud už něco lidé ušetří, většinou peníze ukládají do bank na spořící nebo běžné účty.

„Pouze desetina populace, jedenáct procent, investuje do nákupu podílových fondů, dluhopisů, akcií a dalších cenných papírů,“ dodal.

Jak monitoring finančního chování populace odhalil, jedna pětina obyvatel, tedy zhruba osmnáct procent, neušetří měsíčně vůbec nic, část z nich navíc se svými příjmy dokonce ani nevyjde a financování domácností pak řeší různými půjčkami.

„Třetina Čechů pak ušetří měsíčně alespoň částku do tisíce korun, desetina populace nad pět tisíc měsíčně,“ doplnil Macků. Jak ale průzkum také potvrdil, krize postupně učí lidi větší obezřetnosti.

Peníze stranou? Většinou jen na dovolenou

„Lidé se snaží ukládat peníze do spořících produktů, minimum lidí úspory nebo měsíční přebytky utrácí za další nákup, který není nezbytný pro chod domácností. Jedná se sice o racionální jednání, které nebude prohlubovat dluhové zatížení domácností, na druhou stranu nižší spotřeba může omezit rozvoj ekonomiky v pokrizovém období “ upozornil Macků.

Odkládat pravidelně určitou částku peněz ale lidé moc zvyklí nejsou, výjimkou je období před dovolenými.

„Pravidelně si žádné peníze neukládám, jako například, že bych si po každé výplatě odložila přesně dva tisíce. Ale na druhou stranu zase nikdy neutratíme úplně všechno, snažím se, aby nám každý měsíc něco zbylo. Když už šetříme, tak třeba před létem na dovolenou,“ řekla osmadvacetiletá Hana Smolková z Přerova.

„No nekup to“

Svůj podíl na větším utrácení, jak se mnozí shodují, má v dnešní době často zbytečné nakupování.

„Obchody jsou dnes plné zbytečností. Vidím to na sobě i na zbytku rodiny. Když je něco ve slevě, nedá mi to a koupím to. Klasická věta „No nekup to“ je téměř na denním pořádku,“ sdělila šestapadesátiletá Milada Kovářová.

Podobného názoru je i šestačtyřice­tiletá Eva Vozková, která dříve několik let pracovala jako pokladní v jednom z přerovských supermarketů a o nákupech lidí tak ví své.

„Obchody jsou dnes otevřené pořád. Když si v sobotu nebo v neděli v osm večer vzpomenete, že máte na něco chuť, i když to může být sebemenší hloupost, není problém zajet do supermarketu a koupit si to. Dřív jsme už v pátek odpoledne museli vědět, co budeme o víkendu vařit, vše nakoupit s předstihem, protože pak už byly obchody zavřené. Před dvaceti lety jsem rozhodně za jídlo neutrácela tak podstatnou část výplaty jako dnes,“ vysvětlila.

Výše měsíčních úspor je přitom závislá na několika faktorech.

„Na pohlaví, kdy podle průzkumů více ušetří muži, na věku – nejvyšší úspory jsou ve věkové kategorii od pětatřiceti do čtyřiačtyřiceti let a rozhoduje i dosažený stupeň vzdělání (čím vyšší vzdělání, tím vyšší měsíční úspory). Záleží i na celkové výši čistého příjmu v dané domácnosti,“ uzavřel Macků.

Přerovský deník|Propagujte i svojí stránku