Firma se mimo jiné stará o 135 km cest, 730 tisíc m² zeleně, 486 bytových i nebytových jednotek, 61 dětských hřišť, 3 tisíce lamp veřejného osvětlení, 123 kontejnerových stání a 103 reklamních poutačů. Co se za rok působení současného vedení společnosti změnilo a co se plánuje do budoucna?

Rok působení v čele Ekoltesu je za vámi. Můžete vyjmenovat některá opatření, jež společnost za toto období vykonala?
Ihned po našem nástupu jsme začali řešit situaci v areálu, který byl v hrozném stavu. Celý se musel uklidit, zrekonstruovali jsme, co se dalo. Budovy dostaly novou fasádu. Změnili jsme způsob fungování parkoviště v Teplicích nad Bečvou, které bylo prodělečné. Nyní již vydělává. Opravili jsme kotelnu na Čechově ulici. Bylo zrekonstruováno veřejné osvětlení ve Zborovské ulici. Máme webové stránky, na kterých se občané dozví spoustu užitečných informací. Museli jsme vyřešit problémy s odčerpáváním skládkové vody. Ta byla odváděna čerpadly a znovu vracena na skládku. Tento stav byl neudržitelný a tak jsme byli nuceni vodu začít vyvážet. Což je sice velice finančně náročné, ale nezbytné.

Jak je na tom vůbec hranická skládka, pokud jde o kapacitu?
Toho se týká další z našich opatření. Nechali jsme si udělat analýzu, v jakém stavu skládka je, a nedopadlo to dobře. Proto jsme přistoupili na plán, který schválilo i město, že budeme naši skládku co nejvíce šetřit, a odpad se snažit vyvážet jinam. To je sice také ekonomicky náročné, ale shodli jsme se, že se jedná o nejlepší řešení.

S jakou vizí jste do čela představenstva před rokem nastupoval?
Naším hlavním cílem bylo začít řídit společnost jako skutečnou firmu. Tento přístup zde předtím rozhodně nebyl. Vyžaduji od každého stoprocentní práci, stoprocentní nasazení. Stále máme rezervy, ale myslím, že se situace zlepšuje. Děláme například školení pro zaměstnance, což zde také v minulosti nikdy nebylo. Další o co se od začátku snažíme, je transparentnost a zlepšení komunikace s veřejností i s městem.

Právě komunikace s městem však například při odvolání tehdejšího ředitele Václava Mikšíka a nástupu Oty Čermáka dost vázla. Z města i z Ekoltesu šly na veřejnost zcela odlišné informace…
Pokud mám být upřímný, odvolání pana Mikšíka a dosazení pana Čermáka bylo plně v naší kompetenci. Vedení města se zřejmě nelíbilo, že o tom nevědělo předem, ale my jsme neměli povinnost je o tom informovat. O tomto rozhodnutí se dozvěděli v den, kdy k němu došlo, a podle mého názoru bylo vše v pořádku.

Ekoltes je ale společností plně ve vlastnictví města, jak je tedy nastavený současný vztah Ekoltes-město?„Vztah s městem upravuje rámcová smlouva. Vedení společnosti zajišťuje představenstvo, které má tři členy. Františka Purgerta jakožto experta s technickým know-how, mě jakožto odborníka s manažerským, finančním a ekonomický znalostmi, a ředitele Otu Čermáka. Předtím Ekoltes řídilo v podstatě město, nyní jej řídí odborníci na městě nezávislí. Ačkoliv si sice můžeme dělat v uvozovkách, co chceme, ze strany města je zde nastavena přísná zpětná kontrola. Valná hromada města má právo nás kdykoliv odvolat. Na naši činnost dohlíží dozorčí rada, se kterou máme sezení minimálně jednou měsíčně, a jíž předkládáme veškeré informace o fungování a dění ve firmě. Dozorčí rada je následně skládá městu.

Jak vypadají plány do budoucna? Již nějakou dobu se diskutuje o vybudování nového Ekoltesu. Do jaké míry má tato myšlenka reálné obrysy?
„Vznikne nový sběrný dvůr, který bude mnohem modernější, kvalitnější, zkrátka sběrný dvůr 21. století. Pokud vše půjde ideálním způsobem, možná by se již příští rok na podzim mohl začít budovat. Všechno však závisí na financích a na otacích, které se snad podaří získat. V rámci projektu by měla vzniknout také nová administrativní budova, v níž bude soustředěn celý Ekoltes. Protože chceme jít příkladem, nová budova bude ekologická, energeticky úsporná. Rádi bychom zde měli edukační místnost, kam bychom zvali školy a dětem předávali informace, jak správně třídit a tak dále. Stará budova by se podle prozatímních hrubých představ nebourala, a sloužila pro účely drobných podnikatelů. Další velký projekt se týká nebezpečného odpadu z šedesátých a sedmdesátých let, kterého máme na skládce třicet tisíc tun, a je potřeba jej vytěžit, odvést a zlikvidovat. Opět je však klíčové, zda se nám podaří získat dotaci, protože se jedná o projekt za osmdesát milionů korun.

David Král