Šéf přerovských hasičů: Realita se nedá nasimulovat
Přerov - Jaký smysl mají námětová cvičení? Je o nich včas informována veřejnost? Připraví člověka nácvik na dramatické chvíle, které přináší realita?
Na tyto otázky jsme hledali odpověď u ředitele Hasičského záchranného sboru v Přerově Miroslava Čočka.
ROZHOVOR
S taktickými a prověřovacími cvičeními hasičů se přerovská veřejnost setkává poměrně často. Jaké modelové situace se nejčastěji prověřují a proč?
Prověřujeme všechny typy mimořádných událostí – například záchranu osob a zvířat, požáry, dopravní nehody, živelné pohromy, úniky nebezpečných látek, technické pomoci a ostatní mimořádné události.
Občané se samozřejmě nejčastěji setkávají s nácvikem jednotek požární ochrany na veřejných prostranstvích, ve výškových obytných budovách, školských zařízeních a dalších objektech, které jsou takzvaně na očích veřejnosti.
Výcvik se provádí i v místech, která nejsou tak exponovaná. Jako příklad můžu uvést lesní porosty, technologická zařízení v podnicích a firmách, podzemní a jeskynní prostory a podobně.
Informujete obyvatele domů o tom, že je nácvik například požáru domu pouhou simulací? Jak na to reagují?
Informování veřejnosti, případně obyvatel domu nebo zaměstnanců podniku, provádíme podle toho, jak moc cvičení zasáhne „běžný“ chod v dané oblasti.
Například v panelovém domě vyvěsí domovník či správce letáky, informující o chystaném průběhu cvičení, ve firmě nebo ve škole o tom informuje ředitel nebo pověřený vedoucí pracovní. Jedná-li se o složitou dopravní nehodu, ovlivňující plynulost silničního provozu, dáváme tyto informace i do médií.
V případě prověřovacích cvičení požadují i samotné subjekty, ve kterých cvičíme, aby jejich zaměstnanci, žáci či učitelé o věci předem nevěděli a reagovali na vzniklou situaci.
Myslíte si, že modelová situace kopíruje realitu, nebo v reálné situaci hraje roli spíše improvizace?
Buďme rozumní, skutečnou realitu nejsme nikdy schopni stoprocentně nasimulovat. Není možné a ani žádoucí, abychom bezdůvodně kouřem zadýmili obytný dům, není možné nasimulovat obrovské teplo a žár, které u reálného požáru vždy spolupůsobí a značně ovlivňují celý průběh akce.
Nelze zastavit dopravu, např. na hlavních silničních či železničních tepnách, nelze cvičně odstavit důležitou technologii v podniku – to je jen malý výčet toho, co při cvičeních nejsme schopni postihnout.
Realita je vždy nepředvídatelná a umí překvapit. Proto je velice důležité umět v danou chvíli vhodně zareagovat. Jsem přesvědčen, že hasiči v České republice jsou v oblasti improvizace velice zběhlí a umí si vždy poradit.
Proto i na cvičeních je nějaké „překvapení“, které vedoucí cvičení zasahujícím jednotkám nachystá a pozoruje reakci velitele a celého týmu, jak zareagují a případně zaimprovizují.
Modelové situace připravují záchranáře zejména na běžnou rutinní činnost jako jsou jízda k zásahu, vystrojení se ochrannými prostředky, nasazení a použití dýchacího přístroje, rozvinutí hadicového vedení, komunikace v týmu, zvládání stresu, znalost obsluhy nejrůznějších věcných a technických prostředků z výbavy jednotek PO a spousta dalších základních činností, na které by hasič neměl během reálné akce až tak moc myslet, ale měl by je mít „v krvi“ a soustředit se na nástrahy ostré mimořádné události – tedy i umět improvizovat je žádoucí!
Pomohly tyto akce zvýšit úspěšnost u skutečných zásahů?
Například u požáru domu a podobně. Určitě ano. Spousta času a energie, věnovaná do přípravy a provádění těchto cvičení, se nám jednoznačně vyplácí.
Je důležité, aby zasahující hasiči o sobě věděli, znali se nejen v době klidu, ale také ve stresové a vypjaté situaci. Nějakou dobu trvá, než se důkladně vyškolí a vycvičí hasič nováček na takovou úroveň, že nebude jednotce „na přítěž“, ale plnohodnotným záchranářem.
Na cvičeních se také zasahující jednotky dostanou do prostor a objektů, kamse běžně hasiči nedostanou. Taková znalost místních podmínek je neocenitelná, zejména v případě ostrého navštívení daného místa, což si nikdo z nás nepřeje, ale v praxi se to stává.
Kdo hradí nácvik a jak je to finančně náročné?
Ekonomická stránka odborné přípravy, výcviku a cvičeních příslušníků HZS je zahrnuta v běžném provozu sloužících směn. Cvičení se snažíme plánovat a realizovat tak, aby nenavyšovala požadavky na již značně napjatý finanční rozpočet.
Věřím, že nedojde k omezení v provádění těchto přínosných cvičení, neboť z mého pohledu by se jednalo o šetření na nepravémmístě – vždyť se při tom hasiči připravují a zdokonalují v záchraně lidských životů a majetku občanů.